Vědci z mezinárodní spolupráce MINERvA použili ve Fermilabu svazek neutrin ke zkoumání struktury protonu. Vzniká tak nová technika umožňující nahlédnout do atomového jádra. Jak uvádí první autor článku Tejin Cai (York University, dříve University of Rochester), výsledkem by mohly být nové informace jak o velikosti, tak i o tvaru protonu. …
více »Poprvé pozorovali kvantovou provázanost různých částic, pionů π+ a π-
Experimenty zřejmě vyřešily problém s velikostí atomových jader. V Brookhavenské národní laboratoři vědci sledovali, jak prostřednictvím série kvantových fluktuací interagují fotony a gluony (částice silné síly, které drží pohromadě kvarky v protonech a neutronech). Při těchto interakcích vzniká jako meziprodukt nestabilní částice, která se rychle rozpadá na dva různě nabité …
více »ČR se podílí na výstavbě nového urychlovače FAIR pro výzkum antiprotonů a iontů
Základním prvkem je světově unikátní částicový urychlovač SIS100 s obvodem 1100 m, který bude na některých místech až 17 metrů pod zemí. Česká republika se podílí na výstavbě jednoho z největších urychlovačů na světě. Projekt FAIR (Facility for Antiproton and Ion Research) se zaměří na výzkum antiprotonů a iontů. Na mezinárodním …
více »Část dat z urychlovače LHC bude i v příštích letech přenášena po síti CESNET
Mezinárodní výzkumná laboratoř CERN zahájila novou etapu nabírání dat na největším urychlovači na světě LHC. Část z ohromného množství dat, které produkují experimenty prováděné na LHC, budou i během nové etapy zpracovávány prostřednictvím optické vědecko-výzkumné sítě CESNET. Experimenty realizované na LHC už nyní dodávají řádově desítky petabajtů za rok. Data …
více »Jak uniknout z umírajícího vesmíru
Z kosmické perspektivy vidíme, že podmínky příhodné pro život v dnešní podobě představují jen prchavou epizodu v daleko větším obraze vesmírné historie. Jen na krátké období v něm panují „ty správné“ teploty umožňující život… Budeme se zabývat otázkou, zda fyzikální zákony umožňují únik do paralelního světa. Viz také: Budoucnost vesmíru …
více »Za kolik antihmoty může běžná hmota? Zbývá něco na temnou?
Vědecká skupina kolem experimentu LHCb v CERNu představila analýzy srážek částic na Velkém hadronovém urychlovači (LHC). Tyto výsledky mohou pomoci určit, zda antihmota pozorovaná ve vesmíru pochází z temné hmoty. Různá měření prováděná ve vesmíru, jako je Alpha Magnetic Spectrometer na Mezinárodní vesmírné stanici, stanovila podíl antiprotonů ve vysokoenergetických částicích …
více »Kvarky samy o sobě nedokážou vysvětlit spin neutronu
Se spinem neutronu (1/2) je to překvapivě složité. Neutron se skládá ze 3 kvarků (2 kvarky d a 1 kvark u), ty však podle nové studie odpovídají pouze za 25 až 30 % celkového spinu neutronu. Další vliv zde mají gluony, tedy částice silné interakce, které v nukleonech lepí kvarky …
více »Trojúhelníková singularita má vysvětlit velkou hmotnost protonu
Nad daty z urychlovačů částic se údajně podařilo objevit obecné schéma, podle něhož se částice mohou přeměňovat jedna na druhou, a to výměnou kvarků. Právě to označují autoři nové studie jako trojúhelníková singularita. Tento mechanismus má také poskytovat nový pohled na záhadu, která částicovým fyzikům už dlouho vrtá hlavou: Protony, …
více »Interakcí těžkých iontů vytvořili páry elektron-pozitron
Plus potvrzení dvojlomu vakua. Experiment ukázal vznik hmoty (klidové hmotnosti) z kinetické energie – nebo z fotonů, říkat se tomu dá různě (třeba i vznik částic s nenulovou klidovou hmotností z částic s nulovou klidovou hmotností). Na urychlovači RHIC (Relativistic Heavy Ion Collider) v Brookhavenské národní laboratoři (spadá pod Ministerstvo …
více »Zkusili stlačit protony, nepovedlo se
Kvarky v protonu k sobě lepí silná interakce, která přitom v rámci atomů přesahuje rozměr protonu a drží pohromadě i celé jádro. Z kvantové chromodynamiky ovšem vyplývá zajímavá věc: pokud by se kvarky v protonu podařilo stlačit k sobě dostatečně blízko, interakce by se „zapouzdřila“. Proton by v ten okamžik …
více »