Články

Teleskop Jamese Webba schytal už 5 mikrometeoroidů

Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že …

více »

Superradiace má kolem černých děr tvořit mraky neznámých ultralehkých částic

Oblaka ultralehkých částic kolem černých děr by mohla připomínat chování elektronů v atomu. A jak to souvisí s gravitačními vlnami a proč mají být příslušné černé díry navíc binární? Opět jeden z astrofyzikálních výzkumů, nad nímž laik může jen pokývat hlavou, nicméně následuje pokus příslušný chaos termínů a metafor trochu …

více »

Grafen nebo nitrid bóru se dají připravit i na zvlněném povrchu

Vrstvy atomů grafenu nebo jiných 2D materiálů pootočené vůči sobě mají velmi zajímavé vlastnosti. Kromě pootáčení se k dosažení speciálního geometrického uspořádání dnes používá také kroucení vláken. Podle nové studie ale můžeme na míru navržená uspořádání atomů vytvářet i jednodušeji – materiál by mohl jít připravovat na nerovném povrchu. Boris …

více »

Evropští psi vyrostli…

Podle nové studie se velikost evropských (balkánských) psů během posledních 6 tisíciletí př. n. l. zdvojnásobila. Zřejmě na tom měli lidé zájem kvůli tomu, aby psi mohli lépe chránit stáda před medvědy a vlky. Poznámka: Takto řečeno to pochopitelně příliš smysl nedává (podobný zájem měli přece lidé vždycky), ale třeba …

více »

Burel může fungovat jako účinný zásobník tepla

Burel (oxid manganičitý, MnO2), levná látka běžně používaná v chemických laboratořích, může podle nové studie dobře uchovávat a zase uvolňovat tepelnou energii. Výzkum by mohl vést k efektivnějšímu opětovnému využití průmyslového odpadního tepla, uvádějí vědci z japonské Tohoku University a firmy Rigaku Corporation. Výzkumníci použili vrstevnatý oxid manganičitý obsahující ionty …

více »

Mají kulturu i chobotnice?

Mezi živočichy, kteří mají kulturu, bychom možná měli zařadit i chobotnice. Na dně oceánu najdeme údajně hlavonožčí „města“, jejichž obyvatelé žijí odlišně než na jiných místech. Kristin Andrews zmiňuje kulturu i města chobotnic v rámci polemiky, proč bychom je neměli chovat na farmách. To teď pomiňme, respektive na toto téma …

více »

Týden na ITBiz: Vědci přišli na levnou výrobu nejlepšího grafenu

Nejrychlejším superpočítačem je americký Frontier. Tisíce kryptoměn čeká pád. Proč 85 % organizací do roku 2025 nasadí kontejnery?  Dodavatelé alternativních cloudů na svou šanci teprve čekají. Vědci přišli na levnou výrobu nejlepšího grafenu Vysoká pohyblivost elektronů v grafenu (viz mnohdy uváděné zjednodušené tvrzení, že elektrony mají efektivní nulovou hmotnost nebo se …

více »

Proč jsme zatím nenašli žádné exotrojany?

Ve Sluneční soustavě jsou běžné planetky, které obíhají po stejné oběžné dráze jako větší těleso (respektive planetky kolem příslušných libračních bodů, viz dále). Trojany (poznámka PH: většinou psáno trojány, ale to nějak tahá za uši) s velkým T a „Řekové“ se pohybují jako Jupiter, ale podobná tělesa známe i u …

více »

Sin-ťiang byl opravdu tavicí kotel národů

Sin-ťiang (Ujgursko, Východní Turkestán, Xinjiang) byl od pravěku křižovatkou mezi Blízkým východem, Čínou a dalšími oblastmi i dějištěm častých migrací. Indoevropské, respektive „západoeuroasijské“ osídlení zasahovalo v minulosti mnohem dále na východ než dnes. Íránského původu byli Skythové a Sakové, v Sin-ťiangu se mluvilo sogdsky, respektive chotanštinou. Daleko na východ zasahovalo …

více »