Neptunův měsíc Triton. Snímek pořízení sondou Voyager 2. Zdroj: NASA. Licence obrázku: Volné dílo

Máme hledat život i na Tritonu?

Může-li mít podpovrchový oceán Pluto nebo některé asteroidy, pak je asi život pozemského typu možný skutečně leckde. Největší Neptunův měsíc Triton je ale v tomto ohledu snad přece jen nadějnější než jiné objekty Sluneční soustavy – a přitom se mu dosud věnovalo jen celkem málo pozornosti. K tělesu se prozatím přiblížila jen sonda NASA Voyager 2 v roce 1989.
Triton je geologicky aktivní a najdeme na něm kryovulkány, které neustále přetvářejí povrch – čili zde zase dokážou zahladit stopy po impaktních kráterech. Gejzíry na Tritonu vznikají jako důsledek slunečního ohřevu, kdy slabé sluneční světlo dopadající na měsíc způsobuje pomalé tání zmrzlého dusíku na povrchu.
Na UniverseToday je v této situaci citována Candice Hansen-Koharchek, planetoložka podílející se v minulosti právě na misi Voyager 2. Považuje za pravděpodobné, že pod ledovou krustou Tritonu se skrývá kapalný oceán. Z tohoto hlediska by pak pravděpodobnost místního života nemusela být menší než na Europě, Ganymedu nebo Enceladu. Rozšíření „obyvatelné zóny“ de facto až na okraj Sluneční soustavy (do Kuiperova pásu) by pochopitelně mělo vliv i na naše snahy při hledání života na exoplanetách.
Triton má podobně jako Země převážně dusíkovou atmosféru, ta zde ovšem sezónně zamrzá do polárních čepiček.
V roce 2020 se do užšího výběru dále zvažovaných projektů NASA dostala mise sondy k Tritonu (Trident), ve finálním kole r. 2021 byla ale vyřazena. Jak uvádí C. Hansen-Koharchek, cílem tohoto projektu bylo především potvrzení vnitřního oceánu. Sonda také měla mít spektrometr pro blízkou infračervenou oblast, což by nám poprvé umožnilo zmapovat složení (N2, CH4, CO, CO2, H2O) a rozložení ledu na povrchu tohoto měsíce.

Zdroj: Laurence Tognetti: Will Triton finally answer, ‘Are we alone?’, UniverzeToday.com
Trion na Wikipedia.cz

Poznámka PH: Ovšem z druhé strany – proč pátrat speciálně na Tritonu, když měsíce velkých planet Sluneční soustavy mají už oceány potvrzené a jsou blíž? Podstatným kritériem pro rozhodování by mohla být také dostupnost příslušného oceánu (jak hluboko pod ledem, zde očekáváme propojení nějakými průduchy…).

Biologická fixace dusíku je zřejmě velmi stará

Živé organismy fixují z neživé přírody nejen uhlík, ale jsou také závislé na přísunu dusíku. …

One comment

  1. Stanislav Florian

    Dusík: tepota tání 63 K., teplota varu 77 K.
    Průměrná teplota Tritonu je 38 K. Triton obírá po téměč kruhové dráze a je ho roztrhání díky Rocheově mezi se očekává až za 3,8 miliardy let.
    Změny skupenství tedy hodně záleží na osvětlení pólů, které se dlouhodobě střídají na pólech.
    „Triton kolem Neptunu obíhá vázaně, což znamená, že k planetě je stále přivrácená jedna strana měsíce. Kvůli nezvyklému sklonu dráhy je Tritonova osa rotace nakloněna o 157° vůči ose rotace Neptunu, která je nakloněna o 30° vůči rovině Neptunova oběhu.[2] Důsledkem těchto dvou sklonů os je, že Tritonova osa rotace leží blízko rovině Neptunova oběhu, a tak na Tritonu během Neptunova roku střídavě svítí slunce na jednu z polárních oblastí. To má pravděpodobně za následek výrazné sezónní výkyvy klimatu.“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close