Články

Proč kyseláče chutnají, jak chutnají

Piva typu „sour ale“ představují kategorii, s níž (mini)pivovary u nás začaly experimentovat až v poslední době, a to nepříliš úspěšně. Teď samozřejmě celý pivní trh obrátila vzhůru nohama pandemie, ale ani před ní se kyseláče u nás příliš neprosazovaly. Mezi sour spadá celá řada piv, v zásadě by měly …

více »

Masivní galaxie mohou růst navzdory kvasaru

Obří centrální černé díry v galaxiích konzumují stále více mezihvězdného prachu a plynu, eventuálně vyvolávají jevy, při nichž je tento plyn odfoukáván pryč. Ve výsledku se tím snižuje množství hmoty, z níž mohou vznikat nové hvězdy; galaxie pak umírají – v tom smyslu, že v nich tvorba nových hvězd ustává. …

více »

Rekord: kryoelektronová mikroskopie zobrazila jednotlivé atomy vodíku v proteinu

Pomocí kryoelektronové mikroskopie se vědcům podařilo zobrazit molekulu proteinu apoferritinu v rozlišení 1,25 angstromů (angstrom je desetimiliontina milimetru, 10 na -10 metru). Úspěchu dosáhl tým, který vedl Holger Stark z Max Planck Institute for Biophysical Chemistry v Göttingenu. Za kryoelektronovou mikroskopii získali Jacques Dubochet, Joachim Frank a Richard Henderson v …

více »

Kolumbus a syfilis – problém není uzavřen

Otázka původu syfilidy se řeší tak dlouho, že aktuální příspěvek do diskuse ji určitě nerozhodne a zastánce opačného názoru sotva přesvědčí. Je-li nám známo, první epidemie syfilidy vypukla v Evropě až po Kolumbově objevení Ameriky – roku 1494 v Neapoli, odkud ji dále roznesli francouzští vojáci („francouzská nemoc“). Převládající pohled …

více »

Podařilo se přímo zobrazit vlnové funkce elektronů v kvantové tečce

Kvantové tečky se již používají poměrně běžně, jedná se o potenciálové jámy v polovodičích, „virtuální atomy“, v nichž se podobně jako v normálních atomech mohou elektrony nacházet pouze na oddělených (kvantovaných) energetických vrstvách. Vědci nyní dokázali znázornit, jak vypadají vlnové funkce takto uvězněných elektronů ve dvojvrstvém grafenu. Kvantové tečky ve …

více »

Kondenzující voda se může měnit na peroxid

Při kondenzaci vodní páry by se nemělo chemický dít nic; voda je přece je i v kyslíkové atmosféře chemicky stabilnější než peroxid vodíku. Na Stanfordu ale (znovu) zjistili, že v podobě mikrokapiček může být voda podstatně reaktivnější, než jak ji běžně známe. Na možnost této reakce upozornili chemici ze Stanfordu …

více »

Velké Magellanovo mračno stále deformuje Mléčnou dráhu

A co z toho vyplývá pro temnou hmotu? Sousední galaxie Velké Magellanovo mračno se s Mléčnou dráhou střetla asi před 700 miliony let z kosmologického hlediska nedávno. Nová studie ukazuje, že i když je naše Galaxie mnohem větší/hmotnější, kolize ji výrazně deformuje a změnila její vývoj. Spirálovitý disk Mléčné dráhy …

více »

Grafen jako eumulgátor

Grafen je obecně látka hydrofobní, ale jeho vločky s šířkou pod mikrometr už mají jiné, speciální vlastnosti. Na okrajích pak grafen molekuly vody přitahuje, samotná plocha dále odpuzuje. V důsledku toho by grafenové vločky mohly fungovat jako povrchově aktivní látka, např. emulgátor ve směsích vody a olejů (respektive obecně polárních …

více »

Britové navrhují proti koronaviru nosní sprej

Před půl rokem by toto řešení mělo asi větší smysl než dnes – zvlášť, když ještě ani teď není schváleno. Samotný princip je jednoduchý. Sprej aplikovaný do nosu by měl poskytovat ochranu až na 48 hodin, a to i když je směs příslušných účinných látek stále více naředěná. Na University …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close