Články

Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové …

Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …

Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …

V dnešní době digitálních technologií, kdy se svět stává stále více propojeným, hrají mobilní aplikace klíčovou roli v tom, jak firmy komunikují se svými zákazníky a jaké služby jim nabízejí. Od zábavy až po obchod a bankovnictví, mobilní aplikace usnadňují každodenní činnosti milionům lidí. Tento trend neustále roste, a proto …

Tým vědců využil Vesmírný dalekohled Jamese Webba k rozboru složení Krabí mlhoviny. Mlhovina je pozůstatkem po supernově, nachází se ve vzdálenosti 6 500 světelných let v souhvězdí Býka. Pomocí přístrojů MIRI (Mid-Infared Instrument) a NIRCam (Near-Infrared Camera) na Webbově dalekohledu astronomové shromáždili data, která pomáhají objasnit historii tohoto podivného objektu. …

Černá díra se nemůže stabilizovat v Kerrově geometrii, přinejmenším ne na dlouhých časových škálách. Nová studie, která vznikla ve spolupráci Jihodánské univerzity, Karlovy univerzity v Praze (Francesco Di Filippo z Matfyzu), Scuola Internazionale Superiore di Studi Avanzati (SISSA) v Terstu a Victoria University of Wellington na Novém Zélandu, zkoumá společný …

Umělá inteligence zvyšuje náklady na datová centra, hlavně kvůli spotřebě elektřiny. Hospodářská komora: Zákon o kybernetické bezpečnosti výrazně zvýší náklady pro firmy. Umělá inteligence zvyšuje náklady na datová centra, hlavně kvůli spotřebě elektřiny Datová centra jsou srdcem digitální ekonomiky a očekává se, že poptávka po nich nadále výrazně poroste. Náklady …

Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je …

Na Harvardu poprvé prokázali, že kvantová koherence dokáže přečkat i chemickou reakci, alespoň jde-li o ultrachladné molekuly. Nejprve zkráceně to, co se praví v průvodní tiskové zprávě. Kuriózní může být pro nás už to, o jakou chemickou rovnici se jednalo. Konkrétně: o reakci molekul KRb (K izotop 40, Rb izotop …

Mezinárodní vědecký tým poprvé popsal chemické vlastnosti 2 uměle vyrobených supertěžkých prvků moscovia (moskovium, český ekvivalent ale prý dosud není oficiální) a nihonia (prvky 115 a 113). Moscovium se tak stalo nejtěžším prvkem, který byl kdy studován z hlediska chemických vlastností. Oba nově charakterizované prvky jsou chemicky o něco reaktivnější …