Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou mít více než dvojnásobnou hmotnost než Slunce. Hmota v nich je nacpána až pětkrát hustěji než v atomovém jádře; spolu s černými dírami jde o vůbec nejhustší objekty ve vesmíru. Za extrémních podmínek může hmota …
více »Práškový diamant by mohl v magnetické rezonanci nahradit gadolinium
Nečekaný objev překvapil vědce z Institutu Maxe Plancka ve Stuttgartu: diamantové částice o velikosti nanometrů, připravené za zcela jiným účelem, zářily při experimentu s magnetickou rezonancí mnohem jasněji než skutečně používaná kontrastní látka, těžký kov gadolinium. Odezva přetrvávala i po několika dnech. Diamantový prach by se tak mohl stát i …
více »Možná dokážeme zachytit světelné ozvěny černých děr
Tým astrofyziků pod vedením vědců z Institute for Advanced Study vyvinul novou techniku pro hledání světelných ozvěn černých děr. Nová metoda usnadní měření hmotnosti a rotace černých děr. Mohla by také poskytnout přímý důkaz o kroužení fotonů kolem černých děr v důsledku efektu „gravitační čočky“. Když světlo prochází v blízkosti …
více »Vědci dokázali vyladit Casimirovu sílu pomocí magnetického pole
Casimirův jev byl předpovězen v roce 1948 nizozemským fyzikem Hendrikem Casimirem. Podle této teorie dochází u dvou elektricky neutrálních kovových desek ve vakuu k přitahování na submikronových škálách v důsledku kvantových fluktuací. Casimirova síla je ovlivněna dielektrickou funkcí a magnetickou vodivostí materiálů. (Poznámka PH: Lze si to představit tak, že …
více »Statistika praví: V turnajích obvykle nevyhrává ten nejlepší
Pro úspěch ve sportu je důležité nepodávat stabilní výkon. Jakou šanci má nejlepší hráč na vítězství v daném turnaji? Záleží samozřejmě na tom, jak se v konkrétním sportu výsledek počítá, tedy jakou roli hraje náhoda (a samozřejmě i na tom, jak budeme počítat, kdo je nejlepší, a o kolik). I …
více »Kapalná voda byla na Marsu ještě před 742 miliony lety
Před 11 miliony let narazil do Marsu asteroid. Jeden z kusů vyvrženého materiálu nakonec narazil do Země poblíž Purdueovy univerzity (USA, Indiana) a je jedním z mála meteoritů, které lze vystopovat přímo k rudé planetě. Nazývá se Lafayettský meteorit. Během prvních výzkumů Lafayettského meteoritu vědci zjistili, že materiál na Marsu …
více »Dvě vrstvy atomů dostali do blízkosti 50 nanometrů
Jak přiblížit atomy co nejblíž k sobě a zkoumat pak takto vzniklé exotické stavy hmoty? Obvykle to vědci dělají tak, že atomy maximálně ochladí a pak pomocí laserového světla zachytí částice do optické pasti, tak blízko sebe, že jsou od sebe vzdáleny až 500 nanometrů. Tento limit je dán vlnovou …
více »Podivná neutronová hvězda vyvolává nejistotu
Původ tak dlouhé periody signálu zůstává záhadou; hlavními podezřelými jsou dva typy hvězd – bílí trpaslíci a neutronové hvězdy. Australští vědci z University of Sydney a australské národní vědecké agentury CSIRO objevili něco, co je pravděpodobně neutronová hvězda. Je ale rozhodně podivná, takže kdoví. Žádná jiná neutronová hvězda vysílající rádiové …
více »Za podivnou magnetosféru Uranu asi mohla náhoda – sluneční vítr
Stará data ze sondy Voyager 2 řeší několik záhad planety Uran. Když sonda NASA Voyager 2 v roce 1986 prolétla kolem Uranu, poskytla vědcům první – a zatím jediný – blízký pohled na tuto planetu. Vedle objevu nových měsíců a prstenců se vědci setkali s novými záhadami. Nabité částice v …
více »Syntéza kvalitního grafenu vyžaduje prostředí bez stop kyslíku
Výroba grafenu pro průmyslové použití stále představuje problém. Grafen lze sice získat z obyčejné tuhy pomocí lepicí pásky (exfoliace), jenže tento proces je velmi neefektivní a vede k malým vločkám (velikost v mikrometrech, milimetrech…), které se hodí spíše pro laboratorní experimenty než pro průmyslové aplikace. Druhá hlavní metoda, chemická depozice …
více »