Vědci zkoumali prachové částice získané z povrchu 500 metrů dlouhého asteroidu Itokawa, které na Zem dopravila sonda Hayabusa 1 Japonské vesmírné agentury. Výsledně se podařilo získat informace o stabilitě (pevnosti) i stáří tohoto asteroidu. Z čehož lze zase odvodit, jak snadno bychom mohli podobné těleso zničit, kdyby nějaký takový objekt …
více »Mléčná dráha je na svou kosmologickou stěnu příliš velká
Kosmologická stěna (wall) je zploštělé uspořádání galaxií obklopujících danou galaxii. Charakteristické pro tyto struktury bývají prázdné oblasti na obou stranách (poznámka: míněno zřejmě jako pod a nad příslušnou rovinou). Nový výzkum ukazuje, že Mléčná dráha by mohla mít oproti jiným dosud zkoumaným galaxiích jednu zvláštnost. Prázdné prostory v kosmologické stěně …
více »Vyzkoušejte si obory budoucnosti na VŠCHT. Dny otevřených dveří již 27. a 28. ledna
Chemická kybernetika, biochemie a mikrobiologie, environmentální analýza či vodíkové technologie a nanomateriály. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze pořádá 27. a 28. ledna 2023 Dny otevřených dveří, na nichž představí zájemcům široké spektrum studijních programů budoucnosti. Kromě toho čekají na návštěvníky exkurze po špičkově vybavených výzkumných laboratořích, prohlídky jedné z nejstarších …
více »Hyeny se nejspíš poznávají podle vytí
Hyeny skvrnité jsou inteligentní a žijí ve smečkách, navíc složitěji strukturovaných než třeba ty vlčí. To, že se hyeny dokážou navzájem podle svého vytí (zvuk se také označuje jako „houkání“) poznat, není proto nic divného. Nový výzkum to ale podle všeho exaktně potvrdil poprvé – ne tedy přímo, že to …
více »Magnony tečou ultratenkými materiály překvapivě rychleji
Tenčí drát má (relativně) vyšší elektrický odpor. Opačně to může fungovat ve velmi tenkých vrstvách blížících se 2D a/nebo za velmi nízkých teplot. Fyzikové z University of Groningen a Brest University nyní stejný jev zaznamenali také v případě magnonů – tedy spinových vln (kvazičástic), které procházejí materiálem a přitom převracejí …
více »Magnet z manganu a bismutu se obejde bez prvků vzácných zemin
Permanentní magnety používané v motorech vyžadují vysokou hustotu energie a koercivitu – schopnost magnetu udržet si současnou úroveň magnetismu, tj. odolat demagnetizaci vnějším magnetickým polem. Koercivita (odolnost) magnetů přitom často klesá s rostoucí teplotou. Výkonné permanentní magnety se dnes vyrábějí především z prvků vzácných zemin, jako je neodym a dysprosium. …
více »Týden na ITBiz: Švédská LKAB nalezla největší známé ložisko kovů vzácných zemin v Evropě
Vývoz čipů z Tchaj-wanu loni sedmým rokem vzrostl. Akcie technologických firem stále dominují. Zájem o výpočetní a úložnou infrastrukturu prudce roste, v ČR ale trh padá. Nová směrnice NIS 2 se bude týkat tisíců firem 27. prosince bylo zveřejněno finální znění nové strategie pro kybernetickou bezpečnost EU, známé jako směrnice NIS …
více »O krok blíže k jedinečné kometární misi
Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! …
více »Na ETH zkoušejí 3D tisk šablon ze soli
Výsledkem 3D tisku ze soli může být forma, kterou lze posléze vyplnit dalšími materiály. Jednou z oblastí použití je vytváření vysoce porézních lehkých kovových komponent. Nicole Kleger a Simona Fehlmann z ETH v Curychu a jejich kolegové již dříve vytvořili na 3D tiskárně kostru ze soli, kterou vyplnili kapalným hořčíkem. …
více »Pravěcí lidé po mléku vyrostli
Pití mléka od počátku neolitu vedlo k růstu tělesné hmotnosti i výšky tehdejších lidí. Míněna je tím opravdu konzumace mléka, nikoliv mléčných výrobků jako takových. Růst výšky/hmotnosti nastal tam, kde u lidí došlo ke genetickým změnám umožňujícím bezproblémově trávit mléčný cukr (laktózu) i v dospělém věku. (Terminologicky: zpracovávající enzym je …
více »