Blesk spatříme rychlostí světla, zvuk hromu k nám dojde podstatně později, rychlostí asi 340 metrů za sekundu. Seismické vlny v zemské káře jsou sice rychlejší (8 km/s), ale proti světlu stále příliš pomalé. Zemětřesení přitom vyvolává změny gravitace a gravitační vlna se šíří rychlostí světla – v tomto případě dokážeme …
více »Exopolární záře: Vědci poprvé zachytili rádiové emise z interakce mezi hvězdou a planetou
Astronomové objevili neobvyklé rádiové vlny přicházející od červeného trpaslíka GJ 1151, který se nachází 26 světelných let od nás v souhvězdí Velké Medvědice. Vědci využili projekt LOFAR (Low Frequency Array), což je síť radioteleskopů, které se nachází po celé Evropě a pozorovali několik blízkých hvězd. GJ 1151 je zaujala svým …
více »V CERNu žádnou odlišnost antihmoty neobjevili
Jak předpokládá standardní model částicové fyziky, antihmota se od hmoty ničím neliší. Fyzikové by z druhé strany nějakou odlišnost antihmoty objevili rádi, protože případná asymetrie by mohla přispět k odpovědi na otázku, proč v okolním vesmíru tak výrazně převažuje jedna z obou forem. V rámci experimentu ALPHA v CERNu vědci …
více »Hnojení oceánů železem by proti oteplování prý moc nefungovalo
Obohacování oceánů o železo patří k zajímavým geoinženýrským nápadům umožňujícím hýbat s klimatem. Základní myšlenka je jednoduchá. Železo představuje v oceánech nedostatkový zdroj, který brzdí množství živé hmoty. Pokud oceán pohnojíme železem, vyroste zde více planktonu, který do sebe bude fotosyntézou vázat více oxidu uhličitého; a to nejen dočasně, část …
více »Kryogenní čip Intel Horse Ridge slibuje zefektivnit kvantové počítače
Jeden integrovaný obvod Horse Ridge by měl dokázat ovládat 128 qubitů. Firma QuTech, nizozemské TU Delft a TNO a Intel oznámily další pokrok při vývoji čipu/integrovaného obvodu (CMOS, SoC), který by měl řídit qubity v kvantovém počítači. Čip by měl fungovat jako krabička integrující komunikaci mezi qubity a dalšími prvky …
více »NASA volí mezi Venuší, Io a Tritonem
DAVINCI+, IVO, TRIDENT nebo VERITAS? NASA vybrala čtyři koncepční studie, které se staly finalisty aktuální 15. a 16. výběru návrhů pro výzkumný program Discovery. Nejedná se zatím o schválené mise – některé z nich určitě nedostanou možnost pokračovat k realizaci, ale i tak určitě stojí za zmínku. Ve všech případech …
více »Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou
Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce… …
více »OSIRIS-REx: Asteroid Bennu chrlí do vesmíru hmotu
Překvapivé zjištění o planetce obíhající v blízkosti Země přinesla mise OSIRIS-REx. Podle odborníků mohou být alespoň částečně aktivní všechny asteroidy podobající se Bennu. Obrázky shromážděné misí NASA OSIRIS-REx ukazují, že asteroid Bennu vystřeluje do prostoru kolem sebe malé množství materiálu. Sledování dalších podobných asteroidů by mohlo v budoucnu zdokonalit vědecký …
více »Jak fungují metr dlouhé jednobuněčné řasy
Zelená řasa umi-budo neboli mořské hrozny (Caulerpa lentillifera, sea grapes) se skládá z jakýchsi stonků, namísto lístků pak obsahuje kuličky, které při jídle uvolňují svůj slaný obsah. V některých východoasijských zemích včetně Okinawy se tato řasa běžně konzumuje, třeba v podobě salátu s octem. Příslušná řasa je ovšem unikátní z …
více »Na půl cestě k životu: Překvapivě složité viry mají i geny pro ribozomy
Obří viry objevované v poslední době dost komplikují naše třídění organismů i chápání hranice mezi živým a neživým. Navíc si těžko být jistý, kde se takové viry vůbec vzaly. Jill Banfield z University of California v Berkeley a její kolegové získali z velkého množství exotických i běžných prostředí (nemocniční pokoje, …
více »