Články

Proč rypoš necítí bolest

Rypoš lysý představuje mezi savci opravdový unikát. Žije málem jako sociální hmyz, přišel o teplokrevnost, prý nestárne a navíc necítí bolest. Jakou to má evoluční výhodu? (Dále půjde nejenom o rypoše lysého, ale i o jiné druhy rypošů.) Viz také: Rypoš lysý prý nestárne Mozek rypoše lysého přežije i bez …

více »

Nejmenší pixel je ze zlata

Na University of Cambridge připravili nejmenší pixely určené pro běžné použití; jsou asi milionkrát menší ve srovnání s rozlišením na dnešních mobilech. Uvažuje se o tom, že tyto pixely by mohly být součástí ohebných displejů pokrývajících stěny budov. Pixely by měly být kompatibilní se současnými technikami velkoplošného tisku z role …

více »

Učíme umělou inteligenci rozeznávat emoce

Pomocí strojového učení jsme zatím neuronové sítě dokázali se slušnou úspěšností naučit rozeznávat obsah obrázků. Nyní vědci z University of Colorado v Boulderu přišli s projektem, v rámci kterého se snažili naučit počítače, aby obrázku přiřadily odpovídající emoční reakci. Ukázalo se, že to není nijak těžké. Často lze „správně“ (=obdobně …

více »

Další triky grafenu: orbitální magnetismus

Je na obzoru nový typ pamětí? Na Stanfordu objevili předpovězenou, ale dosud nepozorovanou formu magnetismu – tzv. orbitální feromagnetismus. Tento jev se vyskytuje u dvou vrstev grafenu, jejichž mřížky jsou vůči sobě pootočeny o určitý úhel. Pootočené mřížky grafenu se dosud zkoumaly především v souvislosti se supravodivostí a objev „magického …

více »

Samořízená auta a lidští řidiči se budou snášet špatně

Ve světě autonomních automobilů bude doprava plynulá a rychlá, na ujetý kilometr se spotřebuje méně energie. Problém však je s přechodným obdobím. Výzkumníci Miguel Hernández University ve španělském Elche došli ve svých analýzách k závěru, že pozitivní účinky samořízených aut budou viditelné až v okamžiku, kdy jich bude alespoň 15 …

více »

Ploonets: Něco mezi planetou a měsícem

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Astronomové přišli s novým typem vesmírného objektu… Jak vznikají planety? Teorie velí, že akrecí v disku z prachu a plynu, ale už hezkých pár let tušíme, že to nemusí být jediný způsob. Planety u pulsarů mohly vzniknout až po výbuchu supernovy. Některé obří planety možná vznikly podobně jako hvězdy zhroucením …

více »

Záření z umělé černé díry má spektrum teplot

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

Izraelští fyzici nepřímo prokázali existenci Hawkingova záření, toku energie, který proudí z černé díry a způsobuje její vypařování. Černé díry jsou zvláštní, určitým způsobem „zhroucené“ oblasti prostoru, třeba pozůstatky velkých hvězd. Obecně přijatá koncepce považuje černou díru za „čistič vakua“, který nasává všechno, a ven nevypouští nic, dokonce ani světlo. …

více »

Svět fotonů, tepelná smrt vesmíru a velký třesk

Podle převládající kosmologie vesmír směřuje do stavu tepelné smrti, kdy vychladlá hmota bude po vypaření černých děr nejen rozptýlena, ale dokonce i zanikne a v prázdném prostoru zbudou jen nízkoenergetické fotony. Jak takovou představu skloubit s myšlenkou cyklického vesmíru? Velký třesk přece předpokládá prostředí úplně opačné… Známý fyzik (i když …

více »