Články

Penicillin mohou produkovat i kvasinky

Vzhledem ke stoupající rezistenci bakterií na antibiotika musíme vymýšlet stále nové látky. Základem většiny antibiotik jsou dnes nonribozomální peptidy, jejichž příkladem je právě penicillin. Příslušné molekuly produkují především plísně/houby či bakterie, při hledání nových látek ale často musíme sahat po stále exotičtějších druzích, které je obtížné laboratorně pěstovat. Navíc by …

více »

Jak nikl z vodiče zamrzá na izolant

Výzkumníci z Technické univerzity v holandském Deftu detailně popsali fázový přechodu u sloučenin a slitin niklu. Očekává se využití tohoto jevu v elektronice. Fázovou změnou může být třeba var vody. Kapalina v hrnci se nezačne vařit najednou, ale bublinky se nejprve tvoří u okrajů. Podobně je to s jinou skupenskou …

více »

Rychlé zpracování metanu na metanol

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Švýcarští výzkumníci (Paul Scherrer Institut a ETH Zurich) vymysleli reakci, kdy z metanu a vody vzniká vodík a metanol. Metan je vedlejším produktem třeba při těžbě ropy, obvykle se přitom spaluje. Což dává dobrý smysl, mj. i kvůli skleníkovým účinkům metanu (mnohem silnější než u CO2), nicméně energie tak přijde …

více »

Jackson Pollock a fraktály

Obrazy na zdi, jejich reprodukce v knihách i na monitoru někdy působí nečekaně prostě proto, že od určitého obrazu očekáváme „ideální velikost“. Proto třeba tolik nezaujme reprodukce v knize, z téhož důvodu může být řada lidí i zklamána, když v galerii spatří originály – jsou oproti očekávání moc malé nebo …

více »

Nový rok 2019: Lidstvo navštíví dosud nejvzdálenější objekt

Sluneční soustava, zdroj: IAU/NASA, Wikipedia, licence obrázku public domain

Kosmická sonda New Horizons proletí 1. ledna 2019 okolo objektu Kuiperova pásu s označením 2014 MU69. Jedná se o nejvzdálenější objekt Sluneční soustavy, okolo kterého kdy jakákoliv kosmická sonda prolétla. New Horizons tím vylepší svůj dosavadní rekord, který získala v roce 2015 průletem kolem Pluta. Na konci října 2016 bylo …

více »

Sulfid molybdeničitý emituje provázané fotony

Dvojdimenzionální materiál z běžných polovodičů by mohl mj. podporovat efektivní šifrování – umožňuje totiž emisi 2 fotonů najednou, které se díky tomu nacházejí v provázaném stavu. Na University of Würzburg využili třídu materiálů TMDC, tedy dichalkogenidy přechodných kovů typu sulfidu molybdeničitého MoS2. Co se týče elektrických vlastností, chovají se jejich …

více »

Jak bude fungovat Internet budov

Nejsložitější úlohou je integrace dat z vnějších zdrojů, především cen energií a dat meteorologické predikce. Když v roce 1985 Peter T. Lewis na půdě americké Federální komise pro komunikace hovořil o Internetu věcí, nikdo přesně nevěděl, v jakých všech oblastech se nový fenomén prosadí. Samotný internet byl tehdy doménou superpočítačů a na území Československa měl zůstat ještě …

více »

Předvídáme tříprvkové magnety

Železné piliny v magnetickém poli, licence obrázku public domain

Počítačové modely materiálových vědců z Duke University dokáží předpovědět, zda příslušná sloučenina bude magnetická. Tímto způsobem lze velmi rychle „otestovat“ až tisíce nových molekul. Feromagnetické materiály jsou potřeba v celé řadě aplikací, přičemž pokaždé by byly ideální trochu jiné vlastnosti (konstantní jsou pouze požadavky na cenu). Až dosud se postupovalo …

více »

Může netopýr velký létat i za hibernace?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jelikož je tělesná teplota úzce spjata s fyziologickými funkcemi, hibernující živočichové jsou během stavu strnulosti většinou neaktivní, nereagují na okolní podněty a zůstávají imobilní. Typickými představiteli tohoto chování jsou letouni čeledí Vespertilionidae a Rhinolophidae. U některých druhů savců včetně vačnatců, lenochodů, hlodavců a devíti druhů netopýrů však byly zaznamenány pohyby …

více »