United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain
United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Globalizace prvních zemědělských plodin byla dílem chudých

Jak se po vzniku zemědělství šířily různé plodiny mezi jednotlivými neolitickými centry? Celý proces prý trval relativně dlouho – a co z toho vyplývá?
Nová studie (mezinárodní tým, hlavní autor Xinyi Liu z Washington University v St. Louis) analyzuje výměnu plodin mezi Blízkých východem, severní a jižní Čínou (to se zde bere jako 2 neolitická centra různých plodin, proso a pšenice na severu, rýže na jihu) a nakonec i západní Afrikou (africké proso a čirok). Kromě výměny se samozřejmě plodiny šířily i tam, kde lidé se zemědělstvím samostatně nepřišli (mj. Evropa).
Z jižní Číny do Indie dorazila rýže až kolem roku 1500 př. n. l., na Blízký východ ještě později. Relativně pomalá byla adopce zemědělství v Evropě i v Severní Africe a totéž platilo pro šíření z Blízkého východu do Indie. Výsledně studie dochází k velmi odvážné interpretaci. Kdyby na přebírání plodin měly prvořadý zájem tehdejší elity (aby se dostaly k exotickému zboží pro upevnění prestiže apod.), dokázali by si to mocní lidé neolitu, eneolitu i doby bronzové prosadit mnohem snáze.
To, že výměna plodin byla naopak relativně pomalá, má znamenat, že se řídila spíše potřebami chudých (nebo řekněme neprivilegovaných, z dnešního pohledu byli tehdy samozřejmě zoufale chudí úplně všichni), kteří se prostě chtěli více najíst. Proto i nad chuťovým konzervatismem častěji vyhrávala ekonomická efektivita – nové plodiny se nakonec prosadily tam, kde to bylo výhodné (a vše se různě a klopotně odlaďovalo, třeba se kousek posunula nadmořská výška polí nebo doba setby, došlo k rozdělení na ozimné a jarní plodiny; teprve někdy po 2500 př. n. l. se dařilo zemědělství v monzunovém klimatu, ještě později v extrémních nadmořských výškách Tibetu apod.), ale už natrvalo. Naopak kdyby vše běželo především v režii mocných, pak by celý proces silněji podléhal módě; něco by se rychle začalo pěstovat jako exotická zvláštnost, stejně tak rychle by se plodina ale okoukala a lidé o ni zase ztratili zájem.

Xinyi Liu et al. From ecological opportunism to multi-cropping: Mapping food globalisation in prehistory, Quaternary Science Reviews (2019). DOI: 10.1016/j.quascirev.2018.12.017
Zdroj: Phys.org

Poznámky PH:
Samostatně vzniklo zemědělství samozřejmě v předkolumbovské Americe, ale i na Nové Guineji, jejíž vysočina byla od zbytku světa také prakticky izolovaná.
Studie ovšem nebere v potaz, že zemědělství mohlo původně souviset i s potřebou piva, nejen samotnou obživou. Třeba právě kvůli snazšímu kvašení Číňané převzali ječmen (viz také: Nejstarší čínské pivo, už s ječmenem). Jak to pak začlenit do teorie výše, šíření piva se dělo v režii bohatých nebo spíš chudých?
Jinak je to celé samozřejmě zajímavé, ale nelze se ubránit dojmu, že i trochu „nadinterpretované“. Případné vlny módy, kdy se nějaká plodina pěstovala třeba jednu generaci a zase vymizela, dokážeme v archeologických nálezech zachytit pouze s malou pravděpodobností, čili data vykazují i výběrový efekt.

Zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Všechna pohoří si jsou podobná – matematicky

Prý nezávisí na absolutní výšce hor, na jejich stáří ani na tom, zda jsou tektonického …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close