Obě sondy letí prostorem již 42 let a jsou zhruba 18 miliard kilometrů od Slunce, což je moc daleko na to, aby mohly využívat jeho tepla. Nemůže být sporu o tom, že se žádná kosmická mise neobejde bez pečlivého plánování a často ani bez slušné dávky kreativity. Přesto můžeme říct, …
Read More »Graf praví: K určení autora stačí sledovat 12 slov
Z kolika slov jde identifikovat autora textu a jak přesně se to ale myslí? Poznatky počítačové lingvistiky ukazují, že lidé používají jazyk originálnějším způsobem, než se na pohled zdá. V angličtině prý stačí 10-12 slov, tvrdí alespoň Stanislaw Drozdz z Krakovské technické univerzity a jeho kolegové z Polské akademie věd. …
Read More »Kvantové počítače a problém šachových dam
Oblíbený problém pro testování efektivity různých algoritmů představují pozice na velkých šachovnicích; jedná se totiž o typ úloh, kdy výpočetní složitost roste s velikostí šachovnice obvykle exponenciálně. Problém se řeší prohledáváním stavového prostoru (backtracking) V problému šachových dam máme za úkol umístit na šachovnici určitý počet dam tak, aby se …
Read More »Přímé pozorování feroelektrického kovu
Tellurid wolframičitý WTe2 se chová jako kov a navíc vykazuje feroelektrické vlastnosti. To vše navíc za pokojové teploty a v podobě zcela běžného krystalu, není tedy třeba vytvářet 2D vrstvy či jiné speciální uspořádání. Sloučenina produkující spontánní polarizaci se vznikem elektrických nábojů na obou koncích byla nyní přímo pozorována. Výzkum …
Read More »Na barvách samohlásek se prý shodnou nejen synestetici
Alespoň do určité míry. Samohlásku „á“ si údajně spíš představujeme červenou než zelenou a „í“ je zase spíš světlé než tmavé. Syntestézie, tedy automatické propojování vjemů z různých smyslů, je celkem raritní způsob vnímání, kdy barvy chutnají či zní nebo tóny voní. V malé míře to má asi každý z …
Read More »HD 139139: další záhadná hvězda s poklesy jasnosti
Na kosmický dalekohled Kepler navázala družice TESS. Přesné a dlouhodobé měření jasnosti desítek tisíc hvězd přináší nejen objevy velkého množství exoplanet, ale občas se postará také o objevy, které nelze jednoduše vysvětlit. Tím samozřejmě nechceme nenaznačit, že za některými jevy jsou mimozemšťané. Najít důkazy vyspělých civilizací se sice snažíme už …
Read More »Magnety orientované ve 4 směrech
Cesta k efektivnějšímu ukládání dat i vyšší výkon procesorů. Sousední magnety na sebe běžně působí tak, že opačné póly se přitahují a stejné odpuzují. Na Paul Scherrer Institute PSI a ETH Zurich nyní ale zjistili, že magnety se mohou natáčet i kolmo na své sousedy. V prostorových strukturách už něco …
Read More »Rakovina jako ruleta – model tak docela nefunguje
Věk, kdy se nádor objeví, by podle nejjednoduššího modelu musel záviset na počtu potřebných mutací, což ale příliš neplatí. Mechanismy, které vedou k tomu, že buňka vytvoří nádor, jsou celkem známé, podrobněji je popisuje např. i v češtině vyšlá populárni kniha Jediná odrodilá buňka (autor Robert A. Weinberg, Academia 2003). …
Read More »Jak mizí metan na Marsu
Metan na Marsu se kdovíproč dává často do souvislosti s možnou existencí zdejšího života, i když k tomu žádný zvláštní důvod není (na Zemi sice metan vytvářejí příslušné mikroorganismy, ale může vznikat i řadou jiných způsobů). Na metanu na Rudé planetě je zajímavé každopádně kolísání jeho koncentrací, alespoň nakolik tyto …
Read More »Kvantové počítače jako služba: až 2000 qubitů
Kanadská firma D-Wave, v tuto chvíli dodavatel podle všeho jediných reálně používaných kvantových počítačů, rozšířila svou službu Leap z USA i do Evropy a Japonska. V rámci služby získávají předplatitelé přístup ke kvantovému počítači 2000Q – což je systém, který obsahuje neuvěřitelných 2 000 qubitů, alespoň v terminologii D-Wave; samotný …
Read More »
Sciencemag.cz
