Články

Na francouzském nalezišti Chez-Pinaud-Jonzac byly ve vrstvách spojených s neandrtálci objeveny kostěné nástroje. Má se jednat o důkaz, že i tato technologie byla součástí neandrtálské kultury. Pravda je, že s příchodem Homo sapiens do západní Evropy zhruba před 45 000 lety se zde objevuje velké množství výrobků z kostí, včetně …

Většina výzkumů v poslední době spíše vede v závěru, že prakticky každou lidskou schopnost mají v nějaké míře i další živočišné druhy. Následující studie ale ukázala, co bonobové nezvládnou: mají problém chápat význam pořadí informací. Etolog Johan Lind z Centra pro kulturní evoluci na Stockholmské univerzitě jako spoluautor nové studie …

Indiánské kultury na severozápadě severní Ameriky jsou velmi zajímavé hned z celé řady důvodů. Jde o ojedinělý doklad organizované usedlé společnosti bez zemědělství (odpovídající roli zde hrál rybolov založený především na tazích lososů), s otroctvím, lidskými obětmi…. A navíc se zde tkalo ze psí srsti. (Poznámka: Kde jinde? Nejedná se …

ČVUT v Praze se jako první v ČR připojilo ke kvantové počítačové síti IBM. Hybridní přístup pro umělou inteligenci. Muskova firma Neuralink implantovala mozkový čip prvnímu člověku. Apple zvýšil čtvrtletní zisk, jeho tržby se vrátily k růstu Americký technologický gigant Apple v prvním finančním čtvrtletí zvýšil čistý zisk meziročně o …

Jak optimálně uspořádat v prostoru určitý počet koulí? Tento problém má za sebou dlouhou historii. Už Kepler vyslovil domněnku, že nejhustším uspořádáním pro nekonečný počet koulí je struktura FCC (face-centered cubic), podobná hexagonálnímu uspořádání pomerančů a jablek, které můžeme vidět v supermarketech. Máme-li konečný počet koulí, všechno se ale komplikuje; …

Týmu z Univerzity TU Dortmund se podařilo vyrobit vysoce odolný časový krystal, který si své chování zachovává milionkrát déle, než bylo možné prokázat v předchozích experimentech. Znovu se tak potvrdil zajímavý jev, který navrhl nositel Nobelovy ceny za fyziku z roku 2012 Frank Wilczek. Podle něj podobně jako existují běžné …

Větrem ošlehané hromádky prachu a nebo vrstvy ledu? Evropská sonda Mars Express se vrátila k jednomu z nejzáhadnějších útvarů na Marsu, aby objasnila jeho složení. Získané poznatky naznačují, že by se několik kilometrů pod povrchem mohly táhnout vrstvy vodního ledu. Šlo by o největší množství vody, jaké kdy bylo nalezeno …

Studie provedená na „špinavých“ myších zpochybňuje hygienickou hypotézu. Ta tvrdí, že určitá míra vystavení mikrobům nebo parazitům typu tasemnic může snížit riziko vzniku alergií. Výzkum provedený na švédském Karolinska Institutet ale ukazuje, že myši s vysokou expozicí infekcím od narození mají stejnou, ne-li dokonce vyšší předpoklady rozvíjet alergické imunitní reakce …

Dichalkogenidy přechodných kovů mají vlastnosti, které se u uhlíkových nanotrubiček nevyskytují, jako je supravodivost a fotovoltaický efekt. Vědci z Tokijské metropolitní univerzity vytvořili řadu nových jednostěnných nanotrubiček z dichalkogenidů přechodných kovů (TMD) s různým složením, chiralitou (tj. odlišné zrcadlové obrazy) a průměrem. Vycházeli přitom z trubiček nitridu boru, které sloužily …

Pozitronové sloučeniny, konkrétně vázané stavy pozitronů s běžnými atomy, molekulami nebo ionty, představují zajímavý aspekt interakcí pozitronů s hmotou a byly již experimentálně studovány prostřednictvím pozorování anihilace pozitronů v plynech. Nyní se na dosavadní výzkumy navázalo novou studií, kterou publikoval prestižní Physical Review Letters. Vědci zkoušeli vystřelit buď pozitronový, nebo …