Nepřehlédněte

box vpravo

Rok 2016 ve vědě

Foto: © BillionPhotos.com / Dollar Photo Club

3D struktura proteinů, „posmrtné geny“, false-believe test u lidoopů, evoluce pohádek, gravitační vlny… Co jsme zde letos opomněli? Fyzika a astronomie, technologie a archeologie, rozcestník k dalším textům… Následující text vychází mj. z přehledu magazínu Science (AAAS.org), a to jak z názorů redaktorů, tak i z ankety mezi čtenáři. Kde …

více »

Hledání strojů času

Stroje času patří k oblíbeným rekvizitám sci-fi literatury i filmů, nevyhýbají se jim ale ani popularizační práce o fyzice. Téma je to samozřejmě intelektuálně podnětné a čtenářsky zábavné, umožňuje hrát si s logickými paradoxy, alternativními dějinami a přidat do příběhu spoustu technologických hejblátek a žargonu kdesi mezi vědou a magií. …

více »

Taje Benfordova zákona

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Benfordův zákon byl několik desetiletí po svém objevu považován za pouhou zvláštnost, kouzelnický a numerologický trik, a ne matematický fakt. /Benfordův zákon: Jednička je první cifrou v 30,1 % případů, dvojka v 17,6 % případů a trojka v 12,5 % případů. Pokles v četnosti je tak dramatický, že se jednička vyskytuje skoro sedmkrát častěji …

více »

Asi polovina dnes publikovaných vědeckých článků je chybných

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Jinak řečeno – prokazují se zde závislosti, které se při dalším zkoumání nepotvrdí. Nejčastěji jsou dnes v recenzovaných časopisech publikovány výsledky, které mají na hladině pravděpodobnosti 95 % vyloučit, že vazba mezi dvěma sledovanými veličinami je dílem náhody (hladina významnosti „p value“ menší než 0,05). Co když se ale autorovi …

více »

Jak velká a bohatá je technosféra

Foto: © Dollar Photo Club

Technosféra, tedy lidské artefakty, mají prý dnes celkovou hmotnost kolem 30 bilionů (trillions) tun a toto množství stále roste. K takovému číslu alespoň došli geologové Jan Zalasiewicz, Mark Williams a Colin Waters z University of Leicester; jejich studie vyšla v Anthropocene Review. Zajímavější než absolutní číslo je samozřejmě představit si …

více »

Geometrie a podivné chování vody v kapilárách

Foto: © Oleksiy Mark / Dollar Photo Club

Trubička o určité geometrii se vyprázdní pouze díky kapilárním silám, tedy i bez přítomnosti gravitace. Dosud se mělo za to, že pokud se úzká trubička naplní vodou a umístí do vodorovné polohy, kapalina v ní zůstane. K velkému překvapení však vědci nyní zjistili, že má-li vnitřní průřez trubičky určitý tvar, …

více »

Matematika za sudoku

sudoku, screenshot http://sudokuonline.cz/

Víme, kolik minimálně číslic musí být předvyplněno, aby sudoku mělo jednoznačné řešení? Jaká je výpočetní náročnost úlohy, jak fungují programy na řešení i generování úloh? Na naše otázky odpovídá Robert Babilon. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, po studiu tam krátce pracoval v Institutu teoretické informatiky. Poté přešel do …

více »

Temná energie vs. holografický princip

Credit: (c) NASA/JPL-Caltech/DSS

„Popírač gravitace“ Erik Verlinde nově navrhuje, jak se obejít nejen bez temné hmoty, ale i bez temné energie. Gravitace pak pro něj vůbec není fundamentální silou. Verlinde aktuálně působí na University of Amsterdam, Delta Institute for Theoretical Physics a nejspíš i leckde jinde. Není to rozhodně nikdo, kdo by mimo …

více »

Elektronika bez polovodičů

Nanostruktura, foto ze STM, Credit: UC San Diego Applied Electromagnetics Group

Speciální zařízení dokáže přepínat vodivost bez použití polovodičů, namísto nich hrají klíčovou roli metamateriály, respektive zlaté metapovrchy. Elektronika postavená na těchto principech by mohla být energeticky nenáročná a pracovat při vysokých frekvencích. Přepínat v zařízení vodivost až o 1 000 % umožňuje nízké vnější napětí a málo výkonný laser (jde …

více »

Zelí vytvořené technikou CRISPR poprvé na talíři

CRISPR a její mnohé varianty představuje techniku pro editování genomů, o níž se mluví především v souvislosti s cíleným křížením, respektive opravou vadných genů. Technologie CRISPR-Cas9 je vypůjčena od bakterií, které ji používají pro ochranu před cizími genetickými elementy. Bakterie se takto dokážou naučit rozpoznat konkrétní místo v cizorodém genomu …

více »