Glosy

Strojek z Antikythéry: Ctrl-Alt-Del se používalo už před 2 tisíci roky?

Jak se pozná, že rozumíte fungování nějakého mechanismu nebo třeba písemnému systému, programovacímu jazyku apod.? Jedním z kritérií může být, že dokážete odhalit chyby původních uživatelů – třeba v hieroglyfech či klínopisu. Mechanismus z Antikythéry, často označovaný za nejstarší počítač na světě, je jedním z nejzáhadnějších a nejzajímavějších starověkých artefaktů, …

více »

Železo nad zlato

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Železo mělo být oproti bronzu levné. To je ale relativní, jak uvidíme dále. Ještě kolem roku 1100 (tedy nějakých 2 000 let od začátku doby železné ve střední Evropě) se železných nástrojů používalo celkem málo – a to dokonce kousek od Prahy, tedy v centru státu. Následující text vychází z …

více »

Kouzla řek: bifurkace, bobři i starověké mýty

Řeky se nejen stékají, ale také roztékají, alespoň občas. A je to celé fascinující. Za roztok řek můžeme považovat deltu před ústím do moře, kde se ovšem ramena zase spojí. Stejně tak se řeka roztéká kolem každého ostrova, tam je ovšem spojení rychlé; výjimkou je v tomto ohledu roztok v …

více »

Pravlk obrovský možná nevstal z mrtvých, ale stejně je to fascinující

Jak již proběhlo médii, firma Colosal Bioscience představila už půlroční vlčata – nebo snad pravlčata, tedy jedince napodobující pravlka obrovského (Canis dirus, dire wolf), zřejmě největší psovitou šelmu všech dob; tedy převyšující hmotnost dnešních bílých polárních vlků v průměru tak o 20 kg, nikoliv řádově. Colosal Bioscience si již získala …

více »

Komplexní modely AI prý zpochybňují Occamovu břitvu

Přesněji řečeno, Occamova břitva jako metodologický princip není podle nové studie (efektivně) použitelná univerzálně. Jednoduché, úsporné modely jsou sice ve vědě normou, ale komplexní modely mohou být flexibilnější a přesnější. Prý. Occamova břitva ve smyslu preference co nejjednoduššího vysvětlení se vědě používá již několik staletí. V poslední době však neuvěřitelně …

více »

Matematika za Plačkami (nad Finneganem)

Kdysi mi někdo říkal (netuším, nakolik jde o kanonický názor), že existují tři nejzásadnější knihy 20. století (nejspíš míněno ve smyslu beletrie, a to té „nežánrové“, čili žádná Christie ani Tolkien): Hledání ztraceného času, Muž bez vlastností a Odysseus. A přitom vůbec nejsou ke čtení (to subjektivně potvrzuji; přitom mám …

více »

Jaké je to být neandrtálcem?

Existuje studie filozofa Thomase Nagela „Jaké je to být netopýrem“. Snad slavná, alespoň svého času. Mě tedy nezaujala, ba přímo i přišla banální. Například Richard Dawkins polemizuje s Nagelem, že pro netopýra je jeho sonar podobný našemu zraku, takže netopýr se v tomto ohledu od nás nejspíš tolik neliší. Nicméně …

více »

Opice, Shakespeare a Rossův–Littlewoodův paradox

I českými médii proběhla zpráva o nové studii popisující známý paradox: jak je to s opicí (opicemi), co píše náhodně na psacím stroji. V nekonečném čase (nebo bude-li nekonečno opic) jistě nakonec napíše kompletní Shakespearovo dílo. Tak zní známý teorém, nová studie (možná snad spíše „studie“) to ovšem „vyvrátila“ – …

více »

Že by za Fermiho paradox mohla umělá inteligence?

Navrhli další odpověď na otázku „Kde tedy všichni jsou“ a Fermiho paradox: nová studie podezírá z „mlčení vesmíru“ umělou inteligenci. Mohla by právě ta představovat úzké hrdlo, faktor který zničí civilizace ještě předtím, než stihnou dospět do kosmického měřítka a šířit se vesmírem? Koncept označovaný jako Velký filtr by údajně …

více »