Nejstarší kamenné nástroje jsou staré 2,6 milionu let. Jejich vznik se většinou spojuje s kulturou – v tom smyslu, že tyto a už vůbec ne pokročilejší artefakty sotva někdo dokázal vyrobit sám od sebe a od nuly, musel se to tedy naučit (v tomto smyslu kultura = negeneticky předávané know-how). …
více »Trocha paradoxních výpočtů: Co se stane, když led roztaje
Pokles hladiny po roztátí ledu v mnoha možných podobách. Kouzla s hustotou i gravitací. Klimatičtí aktivisté s oblibou varují, že kvůli oteplování nejprve roztaje led a poté řádně stoupne mořská hladina. Což o to, mořská hladina opravdu stoupá, alespoň někde, ale celé je to dost jinak. Jak spočítal (nebo převzal …
více »Další teorie postuluje neexistenci času
Když fyzikové hovoří o neexistenci času, mohou se tím myslet různé věci: neexistence šipky času nebo neexistence času jako takového. První možnost vychází prostě z toho, že fundamentální fyzikální zákony jsou časově symetrické. Mnohé související modely jsou celkem bezproblémové (míněno: na pochopení). Třeba: protože informační stroje, ať už jde o …
více »Proč ve vesmíru hledat hlavně technosignatury
Drakeova rovnice a podobné úvahy snažící se nějak modelovat pravděpodobnost existence technologické civilizace ve vesmíru vycházejí z toho, že vše bude fungovat jako dosud na Zemi: vyspělá civilizace zde následovala po životě, složitém životě, inteligenci a tak dále, přičemž každý krok proběhl s příslušnými pravděpodobnostmi. Tedy technologických civilizací bude ve …
více »Zase po roce: o vědě se dnes píše všude, ale stále stejněji
Co se na Sciencemagu odehrálo v roce uplynulém a co lze čekat dál? Samozřejmě – nebyl to dobrý rok. Z hlediska Sciencemagu je pak v této souvislosti např. otázkou, zda se zde snažit publikovat (občas? pravidelně?) vědecké objevy ze světa koronavirů, nebo předpokládat, že zrovna těchto témat má čtenář už …
více »Matematické pythagorejství, co to vůbec je?
Debat o matematickém platonismu (tedy zhruba otázka, nakolik matematické objekty existují nezávisle na fyzikálním/fyzickém světě) už proběhlo mnoho, až mám pocit, že téma se nějak vyčerpalo. Výsledek je totiž (subjektivně) celkem jasný: žádný závěr není plně uspokojivý. Na otázku, zda iracionalita odmocniny ze 2 platila, než ji někdo objevil, dává …
více »Memetika a neuronové sítě: Konspirace se prý v mozku zadrátují fyzicky
Konspiračními teoriemi se dosud zabývali především sociologové, psychologové, politologové nebo antropologové. De facto nedošli k žádným obecnějším závěrům umožňujícím např. předpovědi (to se ujme/neujme; člověka s tímto přesvědčením tento argument přesvědčí/nepřesvědčí ke změně názoru). Profesor Wlodzislaw Duch z Univerzity Mikuláše Koperníka v Toruni se zabývá umělou inteligencí neuronovými sítěmi a …
více »Měli bychom mimozemské civilizace hledat v centru Mléčné dráhy?
Otázka, proč kolem sebe nevidíme technologicky vyspělé civilizace nebo nepozorujeme alespoň stopy po jejich působení, byla už probrána z mnoha stran. Lze k Fermiho paradoxu něco dalšího říct, nebo už debaty představují jen mlácení prázdné slámy a další pokrok může přinést pouze nějaký empirický objev? Na druhé straně z teoretických …
více »Přátelský paradox: Proč naši přátelé mají více přátel
Následující paradox se dnes nejčastěji popisuje na příkladu Facebooku, kde je vidět zvlášť názorně. Pokud se podíváte na počet svých přátel a počet přátel jejich přátel, prý téměř vždy zjistíte, že vaši přátelé jích mají více než vy. (Poznámka PH: Sám FB ani jiné sociální sítě nepoužívám, čili nijak neověřuji …
více »Strojové učení mělo podpořit hypotézu o vesmíru jako simulaci
Hong Qin z Princetonu vytvořil pomocí strojového učení na základě historických dat algoritmus, který dokázal vypočítat polohu libovolného tělesa Sluneční soustavy v daném okamžiku. Na tom není samo o sobě nic divného. Zajímavé má být, že příslušná umělá inteligence přitom vůbec neodvodila a nepoužívala Newtonovy gravitační zákony ani žádnou jejich …
více »