Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …
více »Bílé díry
Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …
více »Lidé vnímají spíše situaci než samotného psa
Lidé a psi spolu žijí tak dlouho a mnoho z nás má ke svým psům tak těsný vztah, že si podivuhodně rozumíme. Někdy ovšem také ne, respektive si to lidé jenom myslí. Nový výzkum Arizona State University ukázal, že lidé vnímají spíše situaci než samotného psa; například předpokládají, že pes …
více »Jak ochladit město
Mnoho amerických, a ještě víc indických měst spotřebovává víc energie na chlazení v létě než na ohřívání v zimě. Ve střední Evropě včetně ČR je vrchol spotřeby energie následkem topení v zimě, ale v USA následkem chlazení v létě. S rostoucími teplotami se i u nás očekává zvyšování spotřeby i …
více »Knihtisk navazoval na starší technologie
Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …
více »Nakolik jsme Slované (geneticky)?
Od školních let jsem žila s vědomím, že my Češi jsme slovanského původu, ale ono to není tak úplně pravda. Genetička Lucie Benešová mi před časem vysvětlila, že slovanský původ má jen 37 procent Čechů. 29 procent z nás je germánského a keltského původu a zbytek jsou menšiny z Blízkého …
více »Lidské řeči rozumí i havrani
Krkavcovití ptáci jsou velmi inteligentní, často například obdivujeme schopnosti novokaledonských vran používat nástroje. Jak je to s porozuměním chytrých ptáků lidské řeči? Víme, že papoušky, kavky, vrány, havrany i krkavce můžeme naučit mluvit, ale co dál? Etolog a nositel Nobelovy ceny Konrád Lorenz tvrdí, že malí (a hloupější) papoušci skutečně …
více »Nejstarší odrůdy kosatců
Kosatce se pěstovaly od nepaměti. Zmínky o nich nalezneme v egyptských nápisech i řeckých a římských literárních památkách. Během středověku jsou zmiňovány především jako léčivé rostliny v klášterních zahradách. Starověká a středověká literatura se ale nezmiňuje o jejich původu, přitom dnes víme, že s velkou pravděpodobností se již v tomto …
více »Budoucnost urychlovačů
Jakkoli to tak může působit, žádný z fundamentálních objevů ve skutečnosti nám nespadl šťastnou náhodou do klína. Lidé musí něco objevit. Dalšího stupně poznání můžeme dosáhnout pouze a jedině podporou těch, kteří opravdu chtějí experimentovat a nadále pokoušet přírodu. Naštěstí jsme se touto cestou již vydali. Tisíce vědců po celém …
více »Mise Comet Interceptor – čekání na novou kometu
Mise Comet Interceptor byla vybrána ESA v červnu 2019, aby se v roce 2029 jako souputník středně velké evropské mise Ariel vydala do libračního bodu L2 soustavy Slunce–Země a čekala na nedotčenou kometu, která vstoupí poprvé do vnitřní oblasti Sluneční soustavy. Taková kometa totiž může obsahovat materiál, který se na …
více »