Hodnocení fylogenetického postavení želv je mimořádně obtížné. Rod Coelurosauravus z pozdního permu byl asi prvním obratlovcem schopným pasivně létat. O tom, zda předci hadů žili ve vodním prostředí, se stále vede diskuse. Původ žijících plazů musíme hledat v období pozdních prvohor a začátku druhohor. Za výchozí typ uspořádání spánkových jam …
více »Opice se zvládnou naučit používat peníze i jimi platit za sex
Ale opičí tržní ekonomiku zase nepřeceňovat… Keith Chen, ekonom z Yale University, prolomil další z (domnělých) hranic mezi člověkem a ostatními tvory. Naučil opice používat peníze, hrát hazardní hry, reagovat na změny cen a leccos dalšího. I mimo lidský svět existují zárodky směny, ať už mají podobu recipročního altruismu (dělení …
více »Rekordní výsledky jaderné fúze
V uplynulých letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: uvolnění rekordního množství energie v tokamaku JET a splnění Lawsonova kritéria vědeckého vyrovnání v laserovém zařízení NIF. Evropský tokamak JET (Joint European Torus) byl po celou dobu svého provozu (1984–2024) největším fúzním reaktorem s magnetickým udržením paliva na světě. V …
více »Na počátku mnohobuněčných živočichů mohly stát žebernatky
Nové poznatky ukazují, že monofylie prvoústých je nejistá, a dokonce nepravděpodobná. Mnohobuněční živočichové (Metazoa) mají charakteristický zárodečný vývoj provázený složitými přestavbami zárodečných listů a je pro ně obvykle příznačné zvláštní uspořádání buněk a mezibuněčné hmoty obsahující kolagen. V pokročilejších liniích mnohobuněčných živočichů se vyvinul nový způsob mezibuněčných spojení (mezerové spoje), …
více »Česká věda za Protektorátu
Vzestup zbrojního průmyslu je zřejmý i ve světle oficiálních statistik: Do června 1944 vzrostla zaměstnanost v celém průmyslu o 10,9 %. V ještě delší retrospektivě od března 1939 do konce roku 1943 došlo v oblasti zpracování železa a kovů, do níž spadalo i klíčové strojírenství, k enormnímu nárůstu 40 % …
více »Všudypřítomná chůze po vodě
O evoluční zdatnosti bruslařek svědčí fakt, že jsou jediným hmyzem, který dokáže žít na hladině uprostřed oceánů. V Novém zákoně vylíčili evangelisté Marek, Matouš i Jan, jak Ježíš přešel po hladině Galilejského jezera. Mnozí živočichové opakují tento biblický zázrak bez potíží dnes a denně. Využívají při tom vysokého povrchového napětí. …
více »Nezasloužená pověst testosteronu
Testosteron vylučují varlata coby poslední krok „hypotalamické/hypofyzární/testikulární“ osy. Působí na buňky celého těla (samozřejmě včetně neuronů). Když dojde na hormonální příčiny agrese, pro všechny je obvyklým podezřelým právě testosteron. Korelace a kauzalita Čím to je, že napříč zvířecí říší a ve všech lidských kulturách jsou za většinu agrese a násilí …
více »Úpadek vědy a konec civilizací
Máme občas tendenci si myslet, že žijeme ve zlatém věku vědy i jejích aplikací do praxe, alespoň v porovnání s minulostí. Díky kvantové fyzice máme lasery i DVD, teorie relativity umožnila GPS, medicína zase prodloužila lidský život. To všechno je pravda, jenže efektivita současné vědy je možná nevelká a nadto …
více »Počátky zemědělství: Proč zrniny dominovaly nad hlízami
Přestože všechna tradiční zemědělství pěstovala různé obiloviny, olejniny, textilní a krmné plodiny, popsaný postup běžných polních prací byl nejčastěji používán při pěstování obilovin. Kromě orby byla dominance zrnin v roční sklizni jistě dalším nejzřejmějším společným rysem všech zemědělských společenstev Starého světa. Mezoamerická zemědělská společenstva, která orbu nevyužívala, sdílela tento znak …
více »Jak zavlažování změnilo energetickou bilanci zemědělství
Spotřeba vody u plodin závisí na mnoha environmentálních, agronomických a genetických proměnných, ale celková sezonní potřeba je běžně asi 1 000krát větší než hmotnost sklizeného zrna. Na vypěstování jedné tuny pšenice je potřeba až 1 500 tun vody a na každou tunu rýže je potřeba dodat minimálně 900 tun vody. …
více »