Knihy

V 17. století se vzedmula první velká vlna konstruovaných jazyků. Tentokrát se nejednalo převážně o náboženské, mystické nebo umělecké jazyky, jaké známe z dřívější doby, nýbrž o jazyky filozofické. Tyto jazyky jsou založeny na klasifikaci idejí, některé z nich se dokonce snaží zahrnout všechny encyklopedické informace. Tisíc let užívali učenci …

V 90. letech sopečná aktivita polevila, vyčistilo se ovzduší a to přispělo k oteplení. Zastánci skleníkové hypotézy nechtějí připustit, že Slunce mohlo mít na klima vliv i v minulosti. Přestože bývalo pravidlem dávat malou dobu ledovou do souvislosti s poklesem sluneční aktivity, zejména Maunderovým minimem v 17. století. Tehdy ze …

Platí, že lidé by v období kontrakce prožívali své životy pozpátku: zemřeli by dříve, než by se narodili? (pokračování včerejšího úryvku) V klasické obecné teorii relativity nelze říci, jak vesmír začal, protože platnost všech známých vědeckých zákonů končí v singularitě velkého třesku. Vesmír mohl začít ve velmi hladkém a uspořádaném …

Odkud vlastně pramení rozdíl mezi minulostí a budoucností? Proč si pamatujeme události minulé, a ne budoucí? Zákony vědy nedělají žádný rozdíl mezi minulostí a budoucností. Přesněji jsme to vyjádřili v páté kapitole: vědecké zákony se nemění při provedení tří současných operací, symetrií C, P a T, kde C znamená záměnu …

Kvaterniony jsou příkladem toho, čemu dnes říkáme „algebra s dělením“. V úvodu jsme ukázali, jak se početní systém opakovaně rozšiřoval zaváděním nových typů čísel. Posledním krokem v tomto směru bylo zavedení komplexních čísel, která umožňují existenci odmocniny z −1. Komplexní čísla mají významné aplikace ve fyzice, existuje ale jedno výrazné …

Experimenty vedly několik matematiků k domněnce, že každé celé číslo je součtem čtyř celočíselných trojmocí. V kapitole 2 jsme viděli, čím jsou charakteristické součty dvou čtverců, a v kapitole 3 jsme ukázali totéž pro součet tří čtverců. Když jde o součet čtyř čtverců, nemusíte vymýšlet, která čísla lze takhle napsat. …

Vltavíny jsou odvozovány jako produkt šokové metamorfózy, k níž dochází účinkem extrémních tlaků při dopadu meteoritů. V době mezi 70 a zhruba 65 miliony let se v dnešním českobudějovickém prostoru rozkládalo jezero o délce 30 kilometrů a až 14 kilometrů široké, postupně se zmenšující. Nebylo sice tak rozsáhlé jako dále …

Pomocí disku se dal předpovídat letní i zimní slunovrat, jedná se přitom o nástroj, který si mohl člověk vzít s sebou. V roce 1999 prohledávali dva hledači pokladů s detektorem kovů okolí městečka Nebra v Německu. Jak v Německu, tak ve Švédsku je zakázáno používat detektory bez povolení, a pokud …

AJ měla sice výjimečnou paměť na události a chvíle ze svého života, už si ale tolik nevybavovala informace, které s jejím životem nesouvisely. Jaké množství informací dokáže lidská mysl uchovat? Taková otázka napadne minimálně jednou za život snad každého. Někteří si ji položí třeba ve chvíli, kdy horečně „googlují“, jak …

Kosmologie se dříve považovala za pseudovědu a útočiště fyziků, kteří sice mohou mít za sebou řadu užitečných výsledků, ale ve své senilitě se stali mystiky. Příčiny byly dvě. První byla skoro úplná absence věrohodných pozorování. Vždyť až do dvacátých let tohoto století jediným důležitým kosmologickým pozorováním bylo, že obloha je …