Knihy

Feynmanův zákon: problém může být i uprostřed

FOTO: © FREEHANDZ /DOLLAR PHOTO CLUB

Ještě rychlejší byla katastrofa, která se udála o necelých devět let poté, 28. ledna 1986, když vybuchl nad mysem Canaveral na Floridě raketoplán Challenger. Od startu do zkázy Challengeru uplynulo něco málo přes třiasedmdesát vteřin. Zahynulo sice jen několik lidí, ale je to jedna z nejznámějších katastrof v amerických dějinách, …

více »

Produktivní války: Běh na dlouhou trať

Ve 3. tisíciletí př. n. l. bylo údolí řeky Indus druhou oblastí světa, kde se objevila města, vlády, opevnění a bronzové zbraně, a to několik století po oblasti Úrodného půlměsíce, ale zároveň několik století před východní Asií. V 1. tisíciletí př. n. l. se však jižní Asie propadla na třetí …

více »

Minulost, budoucnost a směřování k rovnováze

Počáteční nerovnováha minulosti je důvodem, proč současnost nese stopy minulosti. Vznik jakékoli stopy není ničím jiným než mezikrokem k následující rovnováze. Nese-li přítomnost stopy minulosti, je to výhradně díky nerovnováze této minulosti. Právě z tohoto důvodu si pamatujeme minulost, nikoli budoucnost – kvůli nerovnováze, jež panovala v minulosti. Minulost známe, …

více »

Bílé díry

Jak se liší vnějšek bílé díry od vnějšku černé díry? Nacházíme-li se vně, jak vůbec můžeme rozeznat černou díru od bílé? Překvapivá odpověď zní, že nemůžeme. Nedostává-li se něco dovnitř anebo ven z horizontu, je zvenčí bílá díra od té černé v zásadě nerozeznatelná. Černá díra vše gravitačně přitahuje, stejně …

více »

Lidé vnímají spíše situaci než samotného psa

Lidé a psi spolu žijí tak dlouho a mnoho z nás má ke svým psům tak těsný vztah, že si podivuhodně rozumíme. Někdy ovšem také ne, respektive si to lidé jenom myslí. Nový výzkum Arizona State University ukázal, že lidé vnímají spíše situaci než samotného psa; například předpokládají, že pes …

více »

Jak ochladit město

Mnoho amerických, a ještě víc indických měst spotřebovává víc energie na chlazení v létě než na ohřívání v zimě. Ve střední Evropě včetně ČR je vrchol spotřeby energie následkem topení v zimě, ale v USA následkem chlazení v létě. S rostoucími teplotami se i u nás očekává zvyšování spotřeby i …

více »

Knihtisk navazoval na starší technologie

Knihtisk jako nová technologie stavěl na dosavadním technologickém vývoji, a to jak na materiálové základně, tak na technických znalostech a schopnostech tehdejších řemeslníků. Nová technologie knihtisku vznikla jako průnik technické úrovně některých řemesel, zejména provozujících mechanickou sériovou výrobu, jako byly kovolijectví nebo mincovnictví, spolu se zlevněním psací látky a poptávkou …

více »

Nakolik jsme Slované (geneticky)?

Od školních let jsem žila s vědomím, že my Češi jsme slovanského původu, ale ono to není tak úplně pravda. Genetička Lucie Benešová mi před časem vysvětlila, že slovanský původ má jen 37 procent Čechů. 29 procent z nás je germánského a keltského původu a zbytek jsou menšiny z Blízkého …

více »

Lidské řeči rozumí i havrani

Havran, zdroj wikipedia, licence obrázku public domain

Krkavcovití ptáci jsou velmi inteligentní, často například obdivujeme schopnosti novokaledonských vran používat nástroje. Jak je to s porozuměním chytrých ptáků lidské řeči? Víme, že papoušky, kavky, vrány, havrany i krkavce můžeme naučit mluvit, ale co dál? Etolog a nositel Nobelovy ceny Konrád Lorenz tvrdí, že malí (a hloupější) papoušci skutečně …

více »

Nejstarší odrůdy kosatců

Kosatce se pěstovaly od nepaměti. Zmínky o nich nalezneme v egyptských nápisech i řeckých a římských literárních památkách. Během středověku jsou zmiňovány především jako léčivé rostliny v klášterních zahradách. Starověká a středověká literatura se ale nezmiňuje o jejich původu, přitom dnes víme, že s velkou pravděpodobností se již v tomto …

více »