Knihy

Jak se vlastně měří podobnost DNA?

Co znamená, když se řekne, že „Člověk a šimpanz sdílí 98 % svých genů“? Kdybychom chtěli zjistit, jak blízce příbuzná si je jakákoli dvojice druhů, třeba jak jsou si příbuzní ježek a opice, ideálním způsobem, jak to provést, by bylo podívat se na kompletní molekulární „text“ každého genu každého z …

více »

Prvočíselné kuriozity

Číslo 313 se objevuje na poznávací značce auta, jímž jezdí kačer Donald. Má tu pozoruhodnou vlastnost, že tvoří palindrom – může být čteno stejně zprava doleva i zleva doprava – a dokonce jak v desítkové, tak v dvojkové soustavě: 313 (desítkově) = 100111001 (dvojkově). Navíc je to jediné trojciferné číslo …

více »

Evoluce virů – viry jako upíři a potomci buněčných organismů?

3d struktura proteinů, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Dopad virů na evoluci biosféry je bezesporu velký, autoři se však liší v pohledu na průběh událostí. Podle některých autorů mohly viriony různých druhů být už součástí abiosféry a představovat jakýsi „DNA svět virů“, který posléze infikoval „RNA svět“ (Forterre 2006ab) a snad dal i vznik jádru (Forterre & Gaïa …

více »

Do vody a na souš: cesty tam a zase zpátky

Teď bych rád přešel k jiné skupině zvířat, která se vrátila ze země do vody, a to k případu pořádně spletitému. Některá z těchto zvířat si to totiž později „rozmyslela“ a vylezla zpět na souš – od dob, kdy obratlovci opustili oceán, už tedy podruhé. Tou skupinou jsou želvy. Mořské …

více »

Eneolit v Evropě: orba, mléko, pivo

United States Department of Agriculture, zdroj: Wkipedia, licence obrázku public domain

Lidé už tehdy mohli vařit pivo víceméně běžně, přitom se s ním však přímo neobchodovalo. V eneolitu (pozdní době kamenné, jinak též zvané chalkolit – doba měděná, 4500–2300 př. kr.) se v životě evropských zemědělců prosadily významné progresivní změny v systému zemědělské výroby. Byl to především vynález oradla, které zásadně …

více »

Svět prvních lidí

V tradičním pojetí byli první lidé chápáni jako vysoce masožraví primáti, schopní obstarat si masitou výživu cíleným lovem nebo alespoň systematickým kořistěním z mršin. Mezi masitou potravou a růstem mozku se předpokládala přímá závislost. Na lidském chrupu se projevil trend ke zmenšování stoliček vůči přední části chrupu, tedy větší důraz …

více »

Tetín, Beroun, Karlštejn

Středověk - ilustrační obrázek. Rukopis rukopisu Ruralia commoda, 14. století, licence obrázku public domain

Spíše ze setrvačnosti se Tetín i v pozdním 12. století udržoval v povědomí jako opěrný zeměpanský bod, k němuž se vázala i dynastická legenda a tragické místo Ludmiliny smrti, nicméně ke slovu se hlásila nová doba s jinými nároky. Prvotní výhoda, kterou nabízela strmá skála nad řekou Mží jednomu z …

více »

Skutečně blesk neudeří do cesmíny?

autor Nelumadau, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Už asi 100 let se táhnou ve vědeckých časopisech spory o to, zda blesk s větší pravděpodobností udeří do nějakého druhu stromu. Samozřejmě existuje závislost pravděpodobnosti zásahu na výšce stromu a ne všechny druhy stromů rostou stejně vysoko. Pochopitelně je tu i závislost na tom, jaký druh je nejčetnější (pokud …

více »

Lidská mysl, matematika a vesmír

Představme si, že by inteligence nepřebývala v lidech, ale v osamocené medúze, ponořené v hlubinách. Ti, kdo věří, že matematika existuje v nějakém vesmíru nezávislém na člověku, se ještě co do názoru na povahu onoho vesmíru dělí do dvou různých táborů. V prvním jsou „opravdoví“ platonici, podle nichž matematika dlí v abstraktním a …

více »

Dvě tváře síly matematiky: aktivní a pasivní

Úspěch matematiky ve vysvětlování světa kolem nás, který Wigner nazval „nepochopitelnou účinností matematiky“, má vlastně dvě stránky, jednu překvapivější než druhou. Předně zde funguje aspekt, který by se dal označit termínem „aktivní“. Když fyzikové bloudí labyrintem přírody, svítí si na cestu matematikou – nástroje, které používají a rozvíjejí, modely, jež …

více »