Knihy

Jak souvisí vědomí, jazyk a pozornost?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

A jak je to s vědomím zvířat? Anatomie mozku je mezi jednotlivými druhy savců velice podobná. Základní struktura, která u člověka patrně umožňuje vědomí, se v evolučním vývoji savců udržovala prakticky ve stejné podobě, a mezi jednotlivými savci se tedy výrazně neliší. Podobný je mozkový kmen, organizace thalamu, struktury řídící …

více »

Psi a teorie mysli – experimenty s nejednoznačnými výsledky

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Fenka tahala za provaz packou. Když psi viděli psa–demonstrátora, napodobili ho, i když bylo snadnější použít tlamu. Psi asi nejen sledují chování svého okolí, ale své komunikační strategie přizpůsobují i tomu, co publikum ví či neví. Jeden z prvních způsobů, jak děti projeví schopnost hodnotit znalosti někoho jiného, vychází z …

více »

Proč savana nezaroste lesem

Prales, autor Paul Venter, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Savana je nejrozsáhlejší biom Afriky a je právě tím typem prostředí, který si většina lidí s Afrikou spojuje. Pokrývá celou subsaharskou Afriku od jižního okraje sahelu až po oblast Kapska kromě Konžské pánve, některých hor a vrchovin podél východního okraje kontinentu a pouští a polopouští jihozápadní Afriky. Jinými slovy, převažuje …

více »

Proč góly zabíjejí fotbal

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Jaká je jediná situace, kdy je společensky přijatelné křičet na zcela cizího dospělého člověka, radit mu, co má dělat, a tykat mu? Není to nic neobvyklého, kdokoli ze čtenářů si to může dovolit, stačí vyrazit ve správnou dobu na správné místo a koupit si lístek. Ano – jedná se o …

více »

Šarády s plutoniem

Periodická tabulka prvků, autor: Cepheus, zdroj: Wikimedia Commons, licence obrázku public domain

Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …

více »

Je vesmír matematickou strukturou?

autor Continentaleurope, zdroj: Wikipedia, licence obrázku GFDL

Rozsáhlou třídu matematických struktur tvoří různé druhy abstraktních prostorů. Třeba trojrozměrný eukleidovský prostor, který jsme se naučili na základní škole: jeho prvky jsou body v klasickém trojrozměrném světě a reálná čísla jsou interpretována jako vzdálenosti a případně úhly. Najdeme v něm spoustu různých relací. Například tři body mohou splňovat relaci, …

více »

Psi mají i symbolické myšlení

autor: Jpgordon, zdroj: Wikipedia, licence obrázku public domain

Rico na první pokus přišel se správnou hračkou, i když byla ukázána jenom na fotografii. /Rico a Chaser jsou známé border kolie. Ovládají obrovskou slovní zásobu, znají mj. i vylučovací princip – dostanou-li zadání „přines X“, přičemž X neznají, donesou neznámou hračku. Navíc si X pak spojí a dále ho …

více »

Počátky egyptských hieroglyfů

hieroglyfy - Aniho papyrus, zdroj Wikipedia, licence obrázku public domain

Krátké „nápisy“ se soustředí na záznam míst a jmen. To stojí v kontrastu s předpokládaným původem předovýchodního písma, které vzniklo primárně z potřeby registrovat a zaznamenávat účty. Těžko si dnes již představíme, co muselo pro staré Egypťany znamenat, když dospěli do stadia, kdy byli schopni začít používat první jednoduché značky …

více »

Petrohradský paradox: Pravděpodobnost, očekávání a užitek

Zdroj: Oleg Alexandrov – Wkipedie, licence obrázku public domain

Tím, že přemýšlíme nad pravděpodobností výhry i nad hodnotou, kterou máme získat, si stanovujeme míru rizika a sázky. Čím vyšší je naše očekávání, tím ochotněji riskujeme. Tak to alespoň platí v teorii. V mnoha případech se míra očekávání skutečně ukazuje jako dostatečně spolehlivý nástroj k odhadu výhry či ztráty. Přesto zde existuje problém, …

více »

Inflatonové pole a vývoj vesmíru

Image credit: ESA/Hubble & NASA, Acknowledgement: Judy Schmidt

Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …

více »

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close