Největším objevitelem prvků všech dob byl patrně Glenn Seaborg. V roce 1940 vyrobil plutonium, v roce 1944 curium a americium, v letech 1949 a 1950 berkelium a kalifornium a podílel se na objevu několika dalších prvků. Má lepší skóre než William Ramsay, který objevil inertní plyny, a porazil i další …
Read More »Je vesmír matematickou strukturou?
Rozsáhlou třídu matematických struktur tvoří různé druhy abstraktních prostorů. Třeba trojrozměrný eukleidovský prostor, který jsme se naučili na základní škole: jeho prvky jsou body v klasickém trojrozměrném světě a reálná čísla jsou interpretována jako vzdálenosti a případně úhly. Najdeme v něm spoustu různých relací. Například tři body mohou splňovat relaci, …
Read More »Psi mají i symbolické myšlení
Rico na první pokus přišel se správnou hračkou, i když byla ukázána jenom na fotografii. /Rico a Chaser jsou známé border kolie. Ovládají obrovskou slovní zásobu, znají mj. i vylučovací princip – dostanou-li zadání „přines X“, přičemž X neznají, donesou neznámou hračku. Navíc si X pak spojí a dále ho …
Read More »Počátky egyptských hieroglyfů
Krátké „nápisy“ se soustředí na záznam míst a jmen. To stojí v kontrastu s předpokládaným původem předovýchodního písma, které vzniklo primárně z potřeby registrovat a zaznamenávat účty. Těžko si dnes již představíme, co muselo pro staré Egypťany znamenat, když dospěli do stadia, kdy byli schopni začít používat první jednoduché značky …
Read More »Petrohradský paradox: Pravděpodobnost, očekávání a užitek
Tím, že přemýšlíme nad pravděpodobností výhry i nad hodnotou, kterou máme získat, si stanovujeme míru rizika a sázky. Čím vyšší je naše očekávání, tím ochotněji riskujeme. Tak to alespoň platí v teorii. V mnoha případech se míra očekávání skutečně ukazuje jako dostatečně spolehlivý nástroj k odhadu výhry či ztráty. Přesto zde existuje problém, …
Read More »Inflatonové pole a vývoj vesmíru
Nalijte se nový hrnek kávy a dejte ho znova do pokoje. Je velice nepravděpodobné, že skončí se stejnou teplotou, jaká je uvnitř mrazáku někde v Japonsku. Dva objekty, které nejsou a nikdy nebyly v kontaktu, objekty a místa, která o sobě ani nevědí, nemají důvod dospět do stavu o stejné …
Read More »Křivoklátsko a historie výroby kyseliny sírové
Zlatavý minerál pyrit, jehož polohy se místy vyskytují v proterozoických horninách, je chemicky disulfid železa. Dříve označoval také jako kyz železný. Břidlicím s pyritem se proto tradičně říkalo kyzové břidlice. Obohacení pyritem v břidlicích dosahuje někde jen několika, ale jinde dokonce desítek procent celé horniny. V blízkém okolí těles podmořských vulkanitů, spilitů, jsou …
Read More »Kostka a strategie prasátek
Prasátka jsou hra s jednoduchými pravidly, avšak s překvapivě složitými strategiemi a analýzami. V naší knize slouží jako metafora řady zdánlivě prostých problémů, které později vedly k bohatému matematickému výzkumu, i jako učební nástroj používaný při probírání herních strategií. Prasátka popsal v tištěné publikaci jako první americký kouzelník, expert na …
Read More »Kolaps kultur v Pavlově a Věstonicích
Po období rozkvětu přichází čas od času kolaps – vymírání živočišných druhů či zánik sociálních systémů jsou průvodními jevy evoluce a historie. Tento fenomén tradičně vyvolává zájem veřejnosti a médií, nabízejí se otázky, hypotézy a vysvětlení, čím fantastičtější a katastrofičtější, tím lepší. Je však třeba říci, že nepřirozená by byla …
Read More »Hledání nových zdrojů antibiotik
Nové zdroje antibiotik se hledají v extrémních lokalitách, jako jsou horké prameny, podmořské hlubinné prameny nebo vodní rezervoáry s vysokým obsahem solí. Mořská aktinomyceta Salinospora je zvláště bohatým zdrojem nových chemických struktur se slibnými biologickými aktivitami. Nová léčiva, zejména antibiotika, jsou velmi potřebná a nejpříznivějším zdrojem jsou ještě pořád přírodní …
Read More »
Sciencemag.cz
