Jak živí tvorové začali létat? Zdá se, že odpověď na tuto otázku je i v současnosti o hodně obtížnější než odpověď na otázku, která vedla k napsání této práce – jak vlastně ptáci, netopýři a hmyz létají? Létat mohou jen tvorové, kteří mají křídla. Samotná křídla však k létání nestačí. …
Read More »Vzkříšení neandrtálců – nebo dokonce společného předka člověka a šimpanze?
Ve filmu Jurský park vědci získají DNA dinosaurů, vloží je do vajíček plazů, a tak dinosaury znovu oživí. I když se použitelná DNA z dinosaurů nikdy nenašla, je tu několik vzrušujících náznaků, že tento sen není tak nereálný. Koncem tohoto století by v našich zoologických zahradách mohly být spousty zvířat, …
Read More »Jak to, že trh neumí ocenit aktiva firmy?
Když jsem studoval na London School of Economics, učili mě, že akciový trh je efektivní. Obecně to znamená, že v cenách firemních akcií jsou zahrnuty všechny významné informace – tedy že firmy mají vždy náležitou hodnotu. Tento smutný fakt se studentům vtloukal do hlav sérií studií, které prokazovaly, že makléři …
Read More »Prales najdete i v Praze na Barrandově
Zkuste projít drsnou divočinou pražských pralesů! Najdete jich tu hned několik desítek… a vlastně to většinou nejsou pralesy, protože jejich stáří bývá do sta let. Vyznačují se však mnohem spontánnějším chováním, prudší dynamikou a obtížnější prostupností než beskydské Mionší či křivoklátský Kohoutov… Pražské pralesy vznikají často mezi domy, na opuštěných …
Read More »Býčí skála stále představuje záhadu
V roce 1995 vyšla konečně obsáhlá, téměř čtyřsetstránková kniha velkého formátu Die Býčí skála-Höhle, Ein hallstattzeitlicher Höhlenopferplatz in Mähren (Býčí skála, jeskynní obětní místo z doby halštatské na Moravě), jejímiž hlavními autory jsou archeologové H. Parzinger, J. Nekvasil a F. E. Barth. V knize jsou však zařazeny i oddíly specialistů …
Read More »Lidský mozek a monogamie
Neurovědkyně Karen Balesová prokázala, že reproduktivně nezkušení hraboší samci se dokážou spontánně starat o cizí potomky, s nimiž se setkají, a to jak pasivně (například schoulením kolem mláďat), tak aktivně (jejich zachraňováním a olizováním). Pokud jsou však samcům podány látky, které blokují receptory OXT a AVP, starost o cizí mláďata …
Read More »Od vlčích kousanců po vlčí polibky
Když vlk vytrhl a rozházel člověku tašku, německý ovčák věci sbíral a nosil původnímu majiteli. Naopak vlčice měla tendenci osvobozovat psy od lidí, tj. překousávala jim vodítka. Kniha „Od vlčích kousanců po vlčí polibky“ je z hlediska vlkologické literatury rozhodně zajímavá tím, že jde o dílo domácího autora, nikoliv překlad. …
Read More »Evolučně nejstarší aminokyseliny: glycin, alanin, a co dál?
Představa, že genetický kód se v průběhu času vyvíjel, je podporována řadou důkazů. Při bližším pohledu na kód zjistíme, že je vytvořen tak, aby byl minimalizován dopad případných chyb, tedy mutací, v DNA. To znamená, že v mnoha případech záměna nukleotidu v kodonu nevede k záměně aminokyseliny v odpovídajícím proteinu. …
Read More »Loupežníci ve středověkém lese
Pro přelom 14. a 15. století máme pro řešení otázky vnímání lesa a případného strachu, který z něho plynul, k dispozici ještě jeden typ pramene, který umožňuje podívat se na problém z úplně jiné stránky. Tzv. popravčí knihy (z předhusitské doby se dochovaly dvě) popisují osudy těch, kteří se na …
Read More »Málo známé dějiny monoteismu: Írán
Monoteismy, jež se v okrsku světa prostírajícím se od Atlantiku až po Střední Asii posléze vyvinou ve státní náboženství, měly starobylé a možná nečekané kořeny. Chceme-li je odkrýt, musíme nasvítit celé jeviště a zkoumat stav civilizace pozdního starověku v celé její šíři. Začneme u problému ústní hygieny zoroastrovců, probereme pohraniční …
Read More »
Sciencemag.cz
