Společný předek obou větví mechovek je starý minimálně 630 milionů let. Článek v nejnovějším čísle Science Advances shrnuje poznatky z výzkumu, na kterém se podílelo 24 autorů z celého světa. K výsledkům významně přispěl také Kamil Zágoršek, vedoucí katedry geografie Fakulty přírodovědně-humanitní a pedagogické TUL, v republice jediný specialista na …
více »První transplantace jater od žijícího dárce dospělému příjemci v ČR
IKEM provedl první transplantaci jater od žijícího dárce, jejichž příjemcem byla dospělá pacientka. Dosud byla takto v ČR transplantována játra jen 3 dětem, přitom transplantace dospělému pacientovi je technicky mnohem náročnější. Dárci je v tomto případě odebrána mnohem větší část životně důležitého orgánu. IKEM tak rozšiřuje spektrum pomoci pacientům s jaterními chorobami, včetně …
více »Proč jsou aktualizace programovacích jazyků tak drahé a jak je zlevnit?
Nový jazyk nepotřebuje pouze nový kompilátor a související runtime systém. Vědci z Fakulty informačních technologií ČVUT v Praze získali prestižní Advanced ERC grant v hodnotě 77 milionů korun na výzkum zefektivnění a zlevnění aktualizací programovacích jazyků. Programovací jazyky umožňují programátorům komunikovat s počítači a zadat jim úkony, které mají provést. …
více »Rozdíl v rychlosti metabolismu může čolkům pomoci přežít klimatické změny
Mezi čolky existují stejně jako mezi lidmi individuální odlišnosti v rychlosti metabolismu, potvrdili vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Zjistili také, že čolci s rychlejším metabolismem jsou současně pohybově aktivnější a mají tak větší šanci sehnat potravu a partnera. Tato výhoda ale platí pouze v prostředí s dostatkem zdrojů. …
více »Po dobšináite má Slovensko opäť nový minerál
Slovensko dalo svetu ďalší nový minerál – argentopolybazit. Jeho typovou lokalitou je Kremnica. Vytvára čierne tabuľkovité kryštály až do veľkosti 5 milimetrov. Komisia pre nové minerály, nomenklatúru a klasifikáciu pri Medzinárodnej mineralogickej asociácii ho jednohlasne schválila 2. apríla 2022. Argentopolybazit je novým členom skupiny polybazitu. Pre geológov a mineralógov je …
více »Mimotělní oběh zachraňuje při zástavě srdce
Po covidu-19 má povědomí o extrakorporální membránové oxygenaci, tedy přístroji ECMO zajišťujícím mimotělní oběh, i širší veřejnost. Lékaři a vědci z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie ve spolupráci s dalšími klinikami Všeobecné fakultní nemocnice a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a pražskou záchrannou službou zjistili, že napojení …
více »Transkraniální magnetická stimulace může pomoci od farmakorezistentní bolesti
Klíčové je správné umístění stimulační cívky a nastavení amplitudy budícího proudového impulzu. Fakulta biomedicínského inženýrství Českého vysokého učení technického v Praze (FBMI), konkrétně její vědci doc. David Vrba, Ing. Lukáš Malena a prof. Jan Vrba z výzkumného týmu Bio-elektromagnetizmus, spolupracovali s lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 3. lékařské fakulty Univerzity …
více »Méně se stavělo za válek, epidemie takovou roli nehrály
Stavební činnost v českých zemích ovlivňovaly negativně především válečné konflikty, méně často už epidemie nebo hladomory. Největší pokles stavební činnosti spadá do období kolem třicetileté války (1618-1648) a let 1730-1780, tedy do období, kdy na našem území vládla zejména Marie Terezie. Naopak zvýšenou stavební aktivitu zaznamenali vědci ve 20. letech …
více »Genetická analýza klade původ Avarů na Dálný východ
V archeogenetickém výzkumu vědci analyzovali 66 jedinců z Karpatské kotliny, včetně osmi vůbec nejbohatších avarských hrobů. Multidisciplinární výzkumný tým genetiků, archeologů a historiků z řady institucí z Evropy, Asie a Severní Ameriky, včetně Zuzany Hofmanové z Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, získal první lidská genomická data, která …
více »Komplexní technologie vyrobí z kuřecích zbytků probiotika
Pevný zbytek je využit jako komplexní zdroj dusíku pro kultivaci probiotické bakterie Enterococcus faecium. Každý rok se v České republice vyprodukuje na sedm tisíc tun odpadu při zpracování kuřecího masa. Tvoří ho části hřbetů, krků, chrupavek, skeletů z prsou drůbeže a kosti. Zbytky se pak používají v uzenářské výrobě nebo …
více »