Od přelomu tisíciletí zneklidňuje klinické mykology extrémní narůst kožních infekcí přenesených morčaty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy nyní objasnili původ epidemie. Současně popsali několik nových patogenů. Lékařům tak poskytli nástroj, jak lépe onemocnění kůže identifikovat. Výsledky publikoval prestižní časopis Fungal Diversity. Infekce morčat se v posledních 10–15 …
více »V Milovicích testují auto s řízením drive-by-wire
U automobilů se dnes stále lpí na mechanické vazbě mezi koly a volantem. Valeo na polygonu v Milovicích testuje ve spolupráci s VŠB – Technickou univerzitou Ostrava první automobil s tzv. drive-by-wire řízením, které je výsledkem jejich společného vývoje. Jedná se o důležitý krok k plně autonomnímu řízení. Zatímco u …
více »Pomocí plazmatu lze vyčistit vodu od mikroorganismů a zbytků chemikálií
Kavitace sama o sobě není příliš efektivní, lze ale doplnit výbojem plazmatu. S novou technologií pro dočišťování vody pomocí nízkoteplotního plazmatu přišli brněnští vědci. Zařízení umí z vody odstranit zbytky chemikálií, například estrogeny z antikoncepce, a hubí i patogenní mikroorganismy jako jsou sinice a bakterie. Podobná zařízení dosud existovala pouze v laboratorním měřítku, …
více »ALMA zaznamenala vzdálenou kolidující galaxii ztrácející schopnost tvořit hvězdy
Galaxie zakončují aktivní fázi svého života v okamžiku, kdy se v nich přestanou tvořit nové hvězdy. Až dosud se ale astronomům nedařilo spolehlivě zdokumentovat tento proces ve vzdáleném vesmíru. S použitím radioteleskopu ALMA, jehož evropským partnerem je ESO, vědci objevili galaxii, která přišla téměř o polovinu plynu potřebného pro formování …
více »Čeští vědci s pomocí umělé inteligence objevili téměř 1 000 vzácných vesmírných objektů
Zřejmě první použití aktivního učení ve spojení s hlubokými neuronovými sítěmi v astronomii. Výzkumný tým z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky a Fakulty informačních technologií (FIT) ČVUT použil poprvé v astronomii metodu umělé inteligence nazvanou aktivní hluboké učení (active deep learning), která je založena na interaktivním vylepšování předpovědí mnohovrstvé konvoluční neuronové …
více »Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ navýší své parametry, počítá s rychlostí 400 Gb/s
Do budoucna se součástí e-INFRA CZ v rámci mezinárodní iniciativy EuroHPC stane i nejvýkonnější superpočítač v ČR. Národní e-infrastruktura pro vědu a výzkum e-INFRA CZ plánuje zásadní navyšování svých parametrů. Páteřní síť CESNET bude upgradována na přenosové rychlosti 400 Gb/s, což představuje čtyřnásobek současné hodnoty. Zároveň bude rozšířena přístupová infrastruktura …
více »Etiopské krysy se přizpůsobily nevlídnému horskému prostředí díky mitochondriím
Krysy rodu Stenocephalemys, které žijí ve vysokých nadmořských výškách Etiopské vysočiny, se chladnému prostředí s nedostatkem kyslíku přizpůsobily změnami mitochondrií, konkrétně vlivem mutací v jejich mitochondriální DNA. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhalili v mitogenomu těchto krys působení pozitivní selekce právě v těch místech, která souvisí s buněčným dýcháním. Mezi studovanými hlodavci jsou mimo …
více »V roce 2021 se dočkáme zatmění Slunce, superúplňků i meteorických rojů
Kromě zajímavých seskupení planet s Měsícem, vydatných meteorických rojů a dvou superúplňků se v roce 2021 můžeme po několikaleté přestávce těšit na zatmění Slunce, které od nás bude pozorovatelné jako částečné. Připomeneme si také 60. výročí letu prvního člověka do vesmíru, zažijeme další milník ve výzkumu Marsu a také vypuštění nového kosmického …
více »Robot, který detekuje koronavirus ze slin
Robotický systém, který by vzorky ve velkém analyzoval, si lze představit jako automat na kávu s kelímky… Přístroj na detekci viru SARS-CoV-2 ze slin je o krok blíže k využití v praxi. Jedinečná technologie, kterou vymysleli vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, prokázala citlivost srovnatelnou s PCR testy. Ve spolupráci s výzkumně-vývojovým pracovištěm CARDAM …
více »Jaderná energetika v roce 2021
Svět letos očekává připojení 15 nových jaderných bloků; loni jich bylo pět, včetně prvního „evropského“ reaktoru po 13 letech a úplně prvního na Středním východě. Celkem 15 nových jaderných bloků o souhrnném instalovaném výkonu přes 14 000 MW by podle Světové jaderné asociace (WNA) mělo letos začít dodávat elektřinu do sítě. …
více »