Mosazné předměty z ČR. Zdroj: ARÚ AV ČR a Česká geologická služba.

Starověká mosaz z Česka odhaluje intenzivní vztahy mezi Římany a Germány

Mosaz – slitina mědi a zinku – byla ve starověku ceněným materiálem, zejména kvůli vzhledu podobnému zlatu. Velmi rychle se rozšířila i do zaalpské Evropy, dosud však nebylo jasné odkud. Vědci v čele s badateli z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby během nejnovějšího výzkumu zjistili, že většina mosazných předmětů z území starověkých Čech pochází z rudných ložisek Římské říše. Výsledky tak zviditelňují intenzivní kontakt mezi územím Římanů a germánskými etniky žijícími tehdy na českém území.

Stačily desítky let a zlatu podobná mosaz se stala klíčovou surovinou ve střední a severní Evropě doby železné. Nad množstvím artefaktů z mosazi se dlouho vznášel otazník ohledně skutečného původu materiálu. Jeho produkce je poměrně náročná a kvůli složitosti výrobního postupu bývá připisována umu antických dílen; antická mosaz má dokonce své vlastní označení: aurichalcum.

Odkud se vzala mosaz na území dnešních Čech

Čechy jsou pro výzkum původu mosazi ideální: na našem území se našlo mnoho mosazných předmětů z různých období na nejrůznějších místech, dokonce již na laténských oppidech Stradonice a Závist a na celé řadě lokalit spojovaných s pozdějšími germánskými uskupeními. Nejtypičtějším předmětem z mosazi jsou spony vynikající kvalitou, která odkazovala na římský původ.

„Nápadná bohatost a různorodost předmětů nalezených na českém území se dříve spojovala s tzv. Marobudovou říší, která udržovala přátelské vztahy s Římany i poté, co jim Germáni způsobili drtivou porážku v Teutoburském lese,“ vysvětluje Daniel Bursák z pražského Archeologického ústavu AV ČR.

V letech 2019–2021 proto tým vědců z několika institucí pod vedením výzkumných pracovníků z pražského Archeologického ústavu AV ČR a České geologické služby poprvé provedl pokročilou statistickou analýzu mosazných předmětů ze závěru mladší doby železné až starší doby římské z území Čech (přibližně 1. st. př. n. l. – 2. st. n. l.). Analýza byla založena na chemickém složení a systematice izotopů olova, které je v takových materiálech vždy přítomno.

„Touto metodou je možné identifikovat typické opakující se vzorce ve složení materiálu, které jsou následně srovnávány s konkrétními ložisky známými z geologických výzkumů hornin. V případě, že se nám u skupiny zkoumaných předmětů podaří prokázat vazbu na rudná ložiska, zajímá nás, do jaké míry mohly být tyto zdroje v daném období využívány, zda vidíme i nějaké náznaky recyklace či kombinování různých dalších zdrojů atd.,“ doplňuje Daniel Bursák.

Vědci podrobili analýze celkem 50 různých předmětů včetně spon, prstenů, jehel či součástí opasků. Výsledky, publikované v prestižním časopise Nature Scientific Reports, dokládají u většiny mosazných předmětů z území starověkých Čech vazbu na ložiska rud v západním Středomoří nebo v oblasti Francouzského středohoří. Tyto nové poznatky dokládají intenzivní kontakt mezi Římskou říší a germánskými etniky na českém území.

„Čím dál více se nám potvrzuje, že mosaz byla rozšířena v tehdejší společnosti poměrně plošně, bez předpokládatelných koncentrací u obyvatel, kteří měli s Římany intenzivní styk.“

Proč zkoumat mosaz

Mosaz se v 1. století před naším letopočtem stala ve Středomoří široce používaným materiálem pro ražbu mincí, šperků a dalších artefaktů a záhy pronikla i do střední Evropy – ať už byl její transport motivován obchodem, diplomatickými kontakty nebo jinými mechanismy.

Zjistit původ mosazi není jen rozmar badatelů, naopak. Zjištění, odkud pocházejí různé předměty a materiály, poskytuje cenné informace o tehdejší sociálně-ekonomické situaci a o vztazích, které jsou klíčové pro porozumění historickým událostem.

Výsledky zmiňované studie významem překračují hranice střední Evropy. V širším měřítku například potvrzují ekonomický význam bohatých nerostných zdrojů v Galii, které Římani získali díky Caesarovým vojenským tažením.

Po úspěšnému prvnímu stadiu výzkumu nyní výzkumníci připravují další etapu, budou pátrat po původu mosazi, kterou Římané v masovém měřítku využívali k výrobě mincí.

tisková zpráva AV ČR

Nanočástice stříbra společně s antibiotiky likvidují i odolné bakterie

Společný antibakteriální účinek kyanografenu s navázanými částicemi stříbra v kombinaci se čtyřmi druhy antibiotik. Vrátit …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close