Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Testy na koronavirus i z povrchů nebo z vody

Nový senzor by měl přítomnost viru odhalit nejen v tělních tekutinách, ale i v jiných vzorcích, jako jsou stěry z různých povrchů nebo voda. Vědečtí pracovníci českobudějovického Biologického centra Akademie věd ČR rychle zareagovali na společenskou potřebu a už od 23. března provádějí diagnostické testy na přítomnost koronaviru u vzorků z nemocnic Jihočeského …

více »

Pohyb hvězdy kolem superhmotné černé díry dává za pravdu Einsteinovi

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající kolem superhmotné černé díry v centru naší Galaxie se pohybuje přesně tak, jak předpovídá Einsteinova obecná teorie relativity. Po mnoha obězích dráha hvězdy opíše v prostoru tvar připomínající květinu, nikoliv jednoduchou elipsu, jak říká Newtonova teorie gravitace. Dlouho očekávaný výsledek přinesla …

více »

V lesích mizí vzácné druhy rostlin, možná kvůli dusíku

V opadavých lesích Evropy jsou vzácnější druhy rostlin vytlačovány těmi hojnějšími. Tento vývoj může souviset se zvýšenou depozicí dusíku. Zjistil to mezinárodní tým vědců sdružený kolem iniciativy forestREplot, ve které působí i vědci Botanického ústavu AV ČR. Jejich výsledky byly publikovány v časopise Nature Ecology & Evolution. Vědci analyzovali rozsáhlou databázi …

více »

Boj proti bakteriím pomocí antimikrobiálních peptidů

Antimikrobiální peptidy jsou součástí přirozené imunitní schopnosti mnoha různých organismů. Tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity vedený Robertem Váchou nedávno objevil, jak ohebnost antimikrobiálních peptidů ovlivňuje jejich schopnost bojovat proti bakteriím. Vědci popsali, jak efektivně využít ohebnosti peptidů při návrhu nových potenciálních léčiv. Závěry jejich studie byly nedávno zveřejněny …

více »

Receptor PXR nadějným cílem pro léčbu zánětlivých střevních onemocněních

Při účinné léčbě zánětlivých střevních onemocnění, jako je Crohnova choroba či ulcerózní kolitida, by mohly být v budoucnu využity výsledky mezinárodní studie zaměřené na speciální receptor uvnitř buněk, na které se významně podíleli odborníci z katedry buněčné biologie a genetiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Vědci totiž syntetizovali a …

více »

Impaktní krátery pod ledem Grónska

Na naší planetě je známo asi 200 prokázaných impaktních kráterů (tedy takových, které vznikly dopadem cizího tělesa na povrch Země) různého stáří a velikostí a několik set dalších objektů, které by impaktní původ mít mohly. Tato zjištění pozměnila náhled astronomů a dalších přírodovědců na roli dopadů asteroidů na geologickou historii …

více »

Algoritmus pro pipetovací roboty testující koronavirus

Hlavním cílem vyvíjeného postupu je minimalizace rizika kroskontaminace. Vědci a studenti Katedry počítačů Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL) ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK (PřF) a Českým institutem informatiky, robotiky a kybernetiky ČVUT (CIIRC) pracují na automatizaci testování vzorků COVID-19 pro Fakultní nemocnici Motol. Vyvíjený algoritmus má umožnit nemocničním pipetovacím robotům …

více »

Biosenzor může odhalit koronavirus dříve, než se začnou tvořit protilátky

Objevovat přímo virové částice koronaviru SARS-COV-2 na rozdíl od náročného zjišťování protilátek v těle pacientů prováděním tzv. rychlotestů by mohla v dohledné době umožnit technologie vyvíjená skupinou Hany Lísalové z Oddělení optických a biofyzikálních systémů Fyzikálního ústavu AV ČR. „Rozhodli jsme se věnovat vývoji vysoce citlivého a přenosného biosenzoru pro detekci …

více »

Kompresní rámečky mají zvýšit účinnost roušek

Rámeček z pružného materiálu, který pomůže roušce lépe přilnout na obličej a zamezí vzduchu, aby unikal bokem. Jednoduché řešení, které by mohlo pomoci zvýšit účinnost roušky při jejím nošení, teď testují vědci z Fakulty strojního inženýrství VUT. Dříve známý koncept upravili podle svého návrhu, finální data pak chtějí poskytnout veřejnosti. …

více »

Poruchy editování RNA mohou způsobit netypickou epilepsii

Pacienti zapojení do studie mají vzácné mutace ve stejném genu ADAR2 a vykazují příznaky mikrocefalie, mentálního postižení a epilepsie. Mezinárodní tým vědců, včetně Jiřího Sedmíka a Liama Keegana, pod vedením profesorky Mary O´Connell z CEITEC Masarykovy univerzity, dokázal, jak důležitá je RNA editace ve vývoji mozku. Zároveň tým zjistil, jak …

více »