Zdroj obrázku: Pixabay. Pixabay License. Volné pro komerční užití

Jak zefektivnit buněčnou terapii nádorů

Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby.

Veronika Mančíková, Michal Šmída a jejich kolegové z výzkumné skupiny Funkční genomika z brněnského institutu CEITEC Masarykovy univerzity (MU), ve spolupráci s Interní hematologickou a onkologickou klinikou FN Brno, objevili nový dosud neznámý epigenetický mechanismus. Tento mechanismus je zodpovědný za snižování hladiny antigenu CD19, který je zcela zásadní pro účinnou vazbu geneticky upravených buněk CAR-T, používaných k boji proti rakovině, když jiné konvenční léčebné metody selžou. Tento objev by mohl zvýšit účinnost odpovědi na tuto extrémně drahou personalizovanou léčbu rakoviny. Výsledky výzkumu byly publikovány v srpnovém vydání mezinárodního odborného časopisu Journal for Immunotherapy of Cancer (IF 13,75).
Imunoterapie proti rakovině, která využívá vlastní geneticky upravené T-lymfocyty pacientů (takzvané CAR-T buňky) představuje nový a slibný způsob léčby zejména u pacientů s hematologickými nádory. Zatímco účinnost této terapie u solidních nádorů je zatím dosti omezená, její aplikace v hematoonkologii dosahuje pozoruhodné úspěšnosti, a to zejména u CAR-T buněk cílících na protein CD19, který se nachází na B-lymfocytech.
CAR-T buněčná terapie přinesla nové naděje na vyléčení některých hematoonkologických pacientů, kteří nereagují na standardní možnosti léčby. To vyvolalo obrovský zájem po celém světě a tato terapie se úspěšně uplatňuje i v České republice. Postup generování CAR-T buněk je však technicky a finančně velmi náročný. Náklady na CAR-T buněčnou terapii u jednoho pacienta dosahují až deseti milionů korun. U 30–60 % pacientů však nakonec dojde k relapsu choroby, který je často způsoben ztrátou cílového proteinu CD19 z povrchu maligních buněk.
Zatímco některé mechanismy ztráty CD19 jsou již známy, velká část případů zůstává nevysvětlena. Kromě toho žádný z momentálně známých mechanismů odpovědných za ztrátu CD19 dosud nemohl být využít k prevenci či léčbě relapsu. Tým českých vědců pod vedením Michala Šmídy nedávno objevil zcela nový mechanismus způsobující ztrátu antigenu CD19 a dokonce popsal, jak lze hladiny CD19 regulovat.
„Jako první na světě jsme ukázali, že hladiny CD19 jsou regulovány epigenetickým mechanismem, který způsobuje plasticitu a aktivní regulaci hladiny CD19 maligními buňkami. Kromě toho se nám také podařilo prokázat, že blokováním tohoto epigenetického mechanismu můžeme tento proces zvrátit, a znovu tak zvýšit požadovanou hladinu CD19,“ vysvětluje Michal Šmída. „Tím pádem se jedná o vůbec první objevený mechanismus, který lze farmakologicky využít. Konečně můžeme kontrolovat hladiny CD19 pomocí nasazení specifických látek. Naše zjištění navrhují použití demetylačních činidel DNA k blokování popsaného epigenetického mechanismu, díky kterému se vyhneme selhání CAR-T buněk. Jakmile budou naše výsledky úspěšně otestovány na myších modelech, mohly by být tyto látky použity v kombinaci s CAR-T buňkami, a zvýšit tak účinnost této terapie,“ uzavírá Michal Šmída.

tisková zpráva CEITEC

Objevili univerzální systém pro dopravu nukleových kyselin do buněk

Schopnost doručovat do buňky molekuly různé velikosti usnadňuje využití systému i ve velmi odlišných genových …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close