Mák setý (Papaver somniferum) je pro Českou republiku symbolickou i ekonomicky významnou plodinou. Výzkum publikovaný v prestižním časopise Food Chemistry posouvá analýzu máku na novou úroveň. Český výzkum opět ukázal, že ve světě potravinářské a zemědělské vědy má co nabídnout. Tým odborníků z Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu, v. …
více »
Léčba nádorů kostí a kloubů u dětí patří mezi nejnáročnější výzvy moderní ortopedie. Po odstranění nádoru je nutné nahradit chybějící část kosti tak, aby se zachovala funkce končetiny a umožnil další růst dítěte. Jednou z možností jsou tzv. rostoucí endoprotézy – speciální implantáty, které lze v průběhu času prodlužovat bez …
více »
Část těchto komunit přežívala ještě ve 13. století v oblasti dolního toku řeky Kamy. Mezinárodní tým vědců z Ostravské univerzity, Harvardu,Eötvös Loránd University a dalších institucí objasnil genetický původ Maďarů. V prestižním vědeckém časopise Cell publikoval průlomovou studii, která potvrzuje, že jejich předci pocházeli z oblasti jižního Uralu na území …
více »
Po ozáření světlem se rotor motoru nejdřív pootočí pouze částečně a rotaci dokončí díky působení tepla. Tým Jiřího Kalety z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR popsal novou koncepci světlem poháněných molekulárních motorů, které i po přichycení na kovový povrch zůstávají plně funkční a vykonávají řízený rotační pohyb. Vědci …
více »
Proč mají kukačky tak rozmanitě zbarvená vejce? Pro kukačku je otázkou přežití, aby její vajíčka co nejvěrněji napodobila vejce hostitele, a musí zvládnout napodobit vzhled desítek různých druhů pěvců. Nový mezinárodní výzkum ukázal, že podkladovou barvu skořápky u kukačky obecné určují geny děděné výhradně po samicích, zatímco u příbuzné kukačky …
více »
Využití dvou dronů řízených jedním pilotem je ve světě unikátní a přináší výrazné zvýšení efektivity inspekčních činností. Tým robotiků z Fakulty elektrotechnické ČVUT společně s E.ON Group Innovation a distribuční společnosti EG.D úspěšně otestoval technologii HIVE pro autonomní inspekce elektrického vedení pomocí kooperujících dronů. Při demonstračním testu u Horní Cerekve tým …
více »
Skutečným stimulačním prvkem je samotná vysokofrekvenční složka. Vědci z CEITEC Vysokého učení technického v Brně pod vedením profesora Erica Daniela Glowackého vyvrátili dlouholeté předpoklady o populární technice mozkové stimulace známé jako temporální interferenční stimulace. Tato metoda má být založena na neinvazivním cílení na hluboké struktury mozku pomocí překrývání vln vysokofrekvenčních …
více »
Bez této pojistky se buňka chová rizikově – jede „na výkon“, ale nepřesně. Vědecké týmy Lukáše Čermáka a Hany Polášek-Sedláčkové objevily nový mechanismus, kterým buňky dohlížejí na kvalitu kopírování DNA. Když tahle kontrola selže, buňka začne replikovat DNA zbrkle a genom se tudíž stává nestabilním, což může být prvním krokem …
více »
Kožní infekce, které se šíří od domácích morčat na lidi, způsobuje houba Trichophyton benhamiae var. luteum. Nová studie týmu z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR nyní odhaluje, proč je tak úspěšná – zřejmě si pomáhá tvorbou látek podobných toxinům. Houbu Trichophyton benhamiae var. luteum popsali čeští vědci před několika lety …
více »
T-lymfocyty, klíčové obranné buňky, se v brzlíku učí nerozpoznávat vlastní tělo jako nepřítele. Nový výzkum Matouše Vobořila, publikovaný v prestižním Journal of Experimental Medicine, ukazuje, že se na této „výchově“ podílí i široké spektrum dendritických buněk a makrofágů. Objev přináší zásadní poznatky s možným využitím pro prevenci autoimunitních chorob a …
více »
Sciencemag.cz
