Tiskové zprávy

Neoficiální digitální klon Františka Ignáce Halašky, významného matematika, fyzika a astronoma původem z Budišova nad Budišovkou. Společnost GFI Software, dodavatel řešení bezpečnosti v podnikových sítích, uvedla, že MyPersonas, nástroj pro generování odpovědí na otázky zákazníků v reálném čase založený na umělé inteligenci (AI), umožňuje digitálně klonovat nejen skutečné, ale i historické osobnosti. …

Nová vazba vznikla pouze tehdy, když byla cílová molekula natočena v rozmezí několika stupňů vůči směru pohybu druhé molekuly. Mezinárodnímu výzkumnému týmu, jehož součástí byli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se podařilo objasnit složitý mechanismus tvorby chemické vazby při srážce molekul. …

Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS …

Velkobuněčný neuroendokrinní karcinom plic (LCNEC) patří mezi vzácné, ale velmi agresivní nádory s omezenými možnostmi léčby. Nová studie, na níž se podíleli vědci z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení translačního metabolismu, přináší dosud nejpodrobnější pohled na to, jak tento nádor mění svůj metabolismus. Pomocí moderní metabolomiky a lipidomiky se …

Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole. Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že …

Vědci vytvořili soubor pravidel a 52 návrhových šablon, podle nichž lze navrhnout přibližně 10 bilionů molekul. Mezinárodní tým vedený vědci z CEITEC Masarykovy univerzity vyvinul výpočetní metodu, která umožňuje navrhovat zcela nové antimikrobiální peptidy – krátké bílkoviny schopné zabíjet bakterie. Namísto zdlouhavého hledání látek v přírodě nyní pomocí molekulárních simulací …

Desítky let uznávaná představa o růstu kořenových buněk zřejmě neplatí. Nový výzkum česko-norského týmu dokládá, že takzvaný kyselý růst se sice podílí na ohybu kořenů v reakci na gravitaci, překvapivě ale nehraje klíčovou roli při jejich vývoji. Na studii spolupracovali vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty …

Tropické letní teploty a vlna veder provoz v Temelíně neomezily. Jihočeská jaderná elektrárna v červenci dodala do přenosové soustavy 1 603 637 MWh elektrické energie, což představuje její druhý nejlepší měsíční výsledek v letošním roce. Vyrobené množství odpovídá spotřebě všech českých domácností na více než jeden měsíc. Díky systému chladicích …

Dlouhý dům v archeologii označuje pravěký typ velké obdélné stavby z kůlové konstrukce. Tým archeologů Filozofické fakulty MU zahájil výzkum na lokalitě Amerika v Těšeticích-Kyjovicích na Znojemsku. V osadě z období neolitu nyní badatelé odkrývají tzv. dlouhý dům, u něhož nalezli cenné úlomky lineární keramiky. Amerika je také pozůstatkem dosud …

Icaroramus perisi měl zároveň na zadečku strukturu, kterou vědci považují za světelný orgán. Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl Robin Kundrata z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UP), objevil v barmském jantaru téměř 99 milionů let starého fosilního brouka z doby dinosaurů. Zachovalé tělo tohoto vzdáleného příbuzného dnešních světlušek poskytlo odborníkům jedinečný pohled na …