ČEZ předběžně vytipoval další dvě preferované lokality pro malé modulární reaktory (SMR), v pořadí druhý a třetí. Po prvním projektu SMR v lokalitě Jaderné elektrárny Temelín by mohly vyrůst také v Dětmarovicích a Tušimicích. Tedy v místech současných uhelných elektráren, lokality se tak transformují na bezemisní. Skupina ČEZ se v …
více »Dávné proteiny osvětlují původ života na Zemi
Alifatické nerozvětvené aminokyseliny byly z proteinogenní abecedy vypuštěny, protože vytvářejí polypeptidy, které jsou nadměrně rozpustné. Tým výzkumníků z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, BIOCEV a ÚOCHB (Česká republika), Johns Hopkins University (USA) a ELSI (Japonsko) zjistil, proč moderní proteiny používají repertoár 20 kanonických aminokyselin (AA). Simulací časných podmínek na Zemi v …
více »ESA ocenila projekt studentského satelitu z dílny VUT a Mendelovy univerzity
Posunout se o krok dále na cestě za lidskou kolonizací Marsu a Měsíce chce pomoci mise s názvem CIMER (Cyanobacteria In Microgravity Environment Research), za kterou stojí vědecký tým Mendelovy univerzity společně se studentským týmem YSpace z VUT. Cílem mise je na oběžnou dráhu Země vyslat první český studentský satelit, …
více »Genetická stopa lovců z Dolních Věstonic a Pavlova před 20 000 lety vymizela
Genetická mapa západní a střední Eurasie se po posledním glaciálním maximu před zhruba 20 000 lety výrazně změnila. Genetikové spolu s antropology a archeology zkoumali kompletní lidský genom 356 mužů a žen, kteří žili v letech 50 000–5000 před naším letopočtem. Studie, kterou zveřejnil časopis Nature, zahrnula též ostatky ze …
více »Chudí prosperují a bohatí strádají, zjistili vědci o motýlech
Překvapivé zjištění o úbytku a šíření motýlů v Beskydech přinesl výzkum pod vedením entomologa Martina Konvičky z Biologického centra Akademie věd ČR. Jeho tým více než deset let sledoval genetické složení populací dvou motýlů, perleťovce prostředního a perleťovce maceškového. Ukázalo se, že první z nich se v naší přírodě úspěšně …
více »Odhalili tajemství nejtěžší mladé hvězdy objevené v blízkosti černé díry
Oblast ve tvaru prstence plynu a prachu, je dostatečně chladná a chráněná před ničivým zářením. Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým vědců pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem, jehož součástí byl i Michal Zajaček …
více »Vědci zjednodušili systém dělení druhů houby aspergilus
Méně je více. Proti hlavnímu proudu současného třídění hub na menší, úzce definované druhy se vydali vědci z Univerzity Karlovy a Mikrobiologického ústavu AV ČR. Na základě analýzy zhruba osmi set vzorků hub rodu Aspergillus, významné pro potravinářství, medicínu nebo biotechnologie, navrhli výrazně jednodušší systém členění. Snížení počtu druhů bude …
více »Alkobioza: nově objevený typ soužití řas a hub
Nejedná se o lišejník, protože houbový partner není potravně závislý na své řase. Vědci Botanického ústavu AV ČR popsali symbiotický vztah mezi houbami a řasami, který byl doposud ve vědeckém světě přehlížen. Pro soužití řas s kornatcovitými stopkovýtrusými houbami, které se zcela běžně vyskytuje v lesích mírného pásu, zavedli nový termín …
více »Teplo z kosterního svalu může chránit i proti obezitě
Kolik tepla vzniká v našem těle, ale také jakým způsobem teplo tvoříme, by mohlo souviset s rozdílnou náchylností k obezitě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR zkoumali, jak se s chladem vypořádávají dva různé kmeny laboratorních myší – výsledky naznačují i novou možnost léčby obezity pomocí aktivace netřesové termogeneze ve …
více »Venuša a Jupiter sa na oblohe zdanlivo dotknú
Prelom februára a marca ponúka v roku 2023 zaujímavý nebeský úkaz. Práve v týchto dňoch je zo Zeme viditeľné postupné približovanie − konjunkcia dvoch najjasnejších planét – Venuše a Jupitera. Vesmírny jav je možné pozorovať aj voľným okom. Jeho vyvrcholenie nastane večer po západe Slnka 1. a 2. marca 2023. …
více »