Vědci přímo v infikovaných buňkách pozorovali jednotlivé částice echoviru 18 Tým z CEITEC Masarykovy univerzity ve spolupráci s výzkumníky ze dvou norských výzkumných institucí vůbec poprvé ukázal, jak echovirus 18, který patří do skupiny enterovirů, vypouští do buněk svou genetickou informaci a zahajuje tak infekci. Studie přináší dosud nevídaný pohled …
Read More »Jak rostliny rozpoznávají důležité hormony?
Mezinárodní výzkum výrazně rozšířil poznatky o fungování brassinosteroidů, jedné z nejdůležitějších skupin rostlinných hormonů. Vědci totiž popsali, jakým způsobem rostliny tyto hormony rozpoznávají. Výsledky studie zveřejnil prestižní vědecký časopis Nature Plants. Na výzkumu se podíleli vědci z Univerzity v Ženevě a z Laboratoře růstových regulátorů, společného pracoviště Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Ústavu experimentální botaniky Akademie …
Read More »Planetka (44) Nysa může být prvním známým trojlaločným tělesem
Mezinárodní tým astronomů získal nové pozoruhodné důkazy, že planetka (44) Nysa, jedna z nejjasnějších a největších planetek hlavního pásu s povrchovým složením podobným enstatitu (spektrální typ E), má mimořádnou trojlaločnou strukturu a obíhá kolem ní malý měsíc. Objev, založený na snímcích s vysokým rozlišením pořízených pomocí adaptivní optiky na některých …
Read More »Astrofoto měsíce: Srpková mlhovina a Mýdlová bublina
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“. „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento širokoúhlý astrofotografický snímek zachycuje jednu z nejzajímavějších a dynamicky …
Read More »Kostry bez hláv: Výskum výnimočného neolitického sídliska vo Vrábľoch
Vedci z Archeologického ústavu SAV, v. v. i. a Univerzity v Kieli pokračujú aj v roku 2026 vo výskume rozsiahleho komplexu troch sídlisk z mladšej doby kamennej vo Vrábľoch. Počas letných mesiacov sa ich pozornosť sústreďuje na areál I, priekopami ohradenú osadu. Aktuálne sa odkrýva ďalšia časť vonkajšej priekopy medzi …
Read More »AI technologie MyPersonas umožňuje digitální interakci s historickými osobnostmi
Neoficiální digitální klon Františka Ignáce Halašky, významného matematika, fyzika a astronoma původem z Budišova nad Budišovkou. Společnost GFI Software, dodavatel řešení bezpečnosti v podnikových sítích, uvedla, že MyPersonas, nástroj pro generování odpovědí na otázky zákazníků v reálném čase založený na umělé inteligenci (AI), umožňuje digitálně klonovat nejen skutečné, ale i historické osobnosti. …
Read More »Kdy při srážce molekul vzniká chemická vazba?
Nová vazba vznikla pouze tehdy, když byla cílová molekula natočena v rozmezí několika stupňů vůči směru pohybu druhé molekuly. Mezinárodnímu výzkumnému týmu, jehož součástí byli vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR, se podařilo objasnit složitý mechanismus tvorby chemické vazby při srážce molekul. …
Read More »Mikroroboti mohou urychlit výrobu piva
Vědci z CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Magneticky ovládaní bioboti dokážou během kvašení aktivně promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se samy oddělit od výsledného produktu. Výsledky publikoval tým profesora Martina Pumery v časopise ACS …
Read More »První metabolomický a lipidomický atlas vzácného nádoru plic otevírá cestu k hledání nových biomarkerů
Velkobuněčný neuroendokrinní karcinom plic (LCNEC) patří mezi vzácné, ale velmi agresivní nádory s omezenými možnostmi léčby. Nová studie, na níž se podíleli vědci z Fyziologického ústavu AV ČR z Oddělení translačního metabolismu, přináší dosud nejpodrobnější pohled na to, jak tento nádor mění svůj metabolismus. Pomocí moderní metabolomiky a lipidomiky se …
Read More »Každý desátý denní motýl už změnil své rozšíření
Vědci přirovnávají motýly k pověstným kanárkům v dole. Mezinárodní tým vědců, včetně entomologů z Přírodovědecké fakulty UK a z Biologického centra Akademie věd ČR, zmapoval v prestižním časopise Nature Ecology & Evolution dopady klimatických změn na denní motýly v globálním měřítku. Analýza dat z více než stovky zemí ukázala, že …
Read More »
Sciencemag.cz
