Tiskové zprávy

přebírané tiskové zprávy

Na předkovi výtrusovců má jít testovat léky proti malárii

Vědci z Biologického centra AV ČR přispěli k objevu nového prvoka. Může se využívat pro testování léků proti malárii a výrazně tak zlevnit jejich vývoj. Apicomplexa (výtrusovci) jsou skupinou obligátních parazitů živočichů včetně člověka. Mezi výtrusovce patří například i původce malárie (Plasmodium falciparum), jedné z nejnebezpečnějších lidských parazitóz, která si …

více »

Juvenilní hormon řídí proměnu hmyzu

Proměna neboli metamorfóza hmyzu, jako jsou např. brouci nebo motýli, je nápadnou změnou mezi juvenilními stadii (larvou, kuklou) a dospělcem. Tato proměna usnadňuje larvám účinně využít zdroje potravy a létajícím dospělcům pak šířit potomstvo. Znalost metamorfózy je nutná nejen pro pochopení vývoje organismů obecně, ale také pro účinnou regulaci hmyzích …

více »

Uhlíkové nanotrubice pro jaderné reaktory

Americké ministerstvo energetiky udělilo grant výzkumnému týmu z Clemson University v Jižní Karolíně, který zkoumá uplatnění uhlíkových nanotrubic při vysokých teplotách. Struktury z těchto vláken se možná uplatní při stavbě jaderných reaktorů čtvrté generace, jejichž vývoj právě nyní probíhá. Nová generace jaderných reaktorů chlazených například héliem bude pracovat při teplotách …

více »

Superpočítač Amálka pomáhá českému kosmickému výzkumu

Společnosti Intel a Sprinx Systems spolu s Ústavem fyziky atmosféry Akademie věd ČR (ÚFA AV ČR) představují novou generaci superpočítače Amálka. Pátá generace tohoto neuvěřitelně výkonného počítače slouží českému kosmickému programu, kde zajišťuje náročné výpočty, numerické experimenty a složité vizualizace. Amálka s týmem vědců a s nimi spojeným výzkumem meziplanetárního …

více »

V Brně má vyrůst elektronový synchrotron

Akademie věd je koordinátorem projektu vybudování České národní synchrotronové laboratoře (CNSL), jehož výsledkem by měl být moderní urychlovač elektronů 3. generace s experimentálními svazky, které učiní CNSL jedinečnou v Evropě. Výstavba a využití synchrotronu povede k rozvoji high-tech průmyslu (např. elektroniky, vakuové, měřící a diagnostické techniky) a v budoucnosti přispěje …

více »

Laserové obohacování uranu poprvé komerčně

Americké energetické firmy Exelon a Entergy budou prvními společnostmi, které na komerční bázi použijí novou technologii laserového obohacování uranu – Global Laser Enrichment (GLE) Technology. Firmy podepsaly dohodu o dodávce služeb pro tuto technologii od společnosti GE-Hitachi Nuclear Energy (GEH). Exelon a Entergy podle zprávy společnosti GE zažádají o licenci …

více »

Magnetická anizotropie a ukládání dat na úrovni atomů

Společnost IBM oznámila dosažení dvou zásadních vědeckých objevů na poli nanotechnologie. Ty by v budoucnu mohly umožnit výstavbu nových zařízení a struktur budovaných z pouhých několika atomů nebo molekul. Ačkoli pro využití těchto objevů v konkrétních produktech bude třeba urazit ještě dlouhou cestu, již dnes tyto novinky umožní vědcům z …

více »

Zpracování slabě radioaktivního odpadu

Izraelská firma Environmental Energy Resources (EER) představila v březnu nový systém na zpracování slabě radioaktivního dopadu. V novém zařízení poblíž Karmielu v severním Izraeli chce zpracovávat slabě radioaktivní odpad z laboratoří, nemocnic, škola a dalších zdrojů spolu s komunálním odpadem na substance, které neohrožují životní prostředí. Společnost EER, kterou vlastní …

více »

Jaderné palivo: thorium místo uranu?

V ruském Kurčatovově institutu prošlo tlakovými a teplotními zkouškami thoriové palivo. Zkoušky vzbudily velký zájem výrobců jaderného paliva a společností, které se rozhodly stavět nové jaderné elektrárny. Předmětem tlakových a teplotních zkoušek byly experimentální palivové tyče, vyrobené namísto uranu z thoria. Zkoušky napodobovaly nouzový stav na běžných komerčních lehkovodních reaktorech. …

více »

Hrot mikroskopu rozpoznává atomy na povrchu

Práce českých vědců z Fyzikálního ústavu AV o chemické identifikaci jednotlivých atomů na povrchu se dnes objevila na titulní straně prestižního vědeckého časopisu Nature. Práce českých vědců se dnes objevila na titulní straně prestižního vědeckého časopisu Nature. Mezinárodní vědecký tým (Japonsko, Španělsko a ČR), jehož členem je i Pavel Jelínek …

více »