IKEM a Fakultní Thomayerova nemocnice (FTN) dál prohlubují společnou péči o děti s akutním selháním orgánu. V lednu zachránily společně život dosud nejmenšímu a nejmladšímu dítěti. Transplantované dívce bylo 5 týdnů a vážila 3,5 kilogramu. Obě nemocnice na programu transplantace jater u dětí dlouhodobě spolupracují. Rozálie se narodila teprve v …
více »Děti v Česku spí stále méně
Děti a teenageři spí rok od roku méně. Poprvé se průměrná délka spánku ve všedních dnech dostala pod osm hodin. Doporučené délky spánku dosáhne jen polovina českých školáků. Ti se tak dostávají do spánkového deficitu, který se nedaří vyrovnat ani o víkendu. Za nesouladem mezi spánkovými návyky ve všedních dnech …
více »Česká elektronika pro evropskou sondu k Venuši úspěšně prošla první fází vývoje
Spektrometr VenSpec-H bude měřit koncentrace stopových molekul ve spodních částech atmosféry. Čeští vědci a inženýři pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR vyvinuli a postavili první prototypy součástek pro spektrometr VenSpec-H, který bude součástí evropské sondy EnVision. Evropská kosmická agentura (ESA) na základě úspěšně dokončené první fáze přidělila …
více »Ambientní ionizační technika umožňuje komplexní chemickou analýzu
Dvourozměrné obrazy zachycují psychoaktivní látky na latentních otiscích prstů. Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) vyvinuli novou techniku chemické analýzy, která může v budoucnu pomoci mimo jiné při daktyloskopii využívané v kriminalistické praxi. Tato metoda umožňuje mimo jiné identifikaci psychoaktivních látek z otisků prstů, což napomáhá jak určování totožnosti …
více »Za rozvojem rezistence k inzulinu stojí i mitochondriální geny
Obezita, vysoká hladina cukru v krvi nebo inzulinová rezistence patří mezi nejčastější příznaky metabolického syndromu. Jeho dědičné příčiny však zatím nejsou zcela objasněny. Vědci z laboratoře Bioenergetiky Fyziologického ústavu AV ČR a Národního institutu CarDia zjistili, že důležitou roli při rozvoji příznaků metabolického syndromu by mohla hrát variabilita DNA v …
více »Jak buňky rostou? Vědci objevili nový způsob, jak řídí své „antény“
Řasinku si můžeme představit jako anténu, která ze svého okolí přijímá chemické, mechanické i světelné signály… Vědci z Masarykovy univerzity objevili nový mechanismus regulace růstu primárních řasinek, který by mohl přispět k lepšímu pochopení vzniku některých genetických onemocnění. Ciliopatie je souhrnné označení pro desítky genetických onemocnění způsobených nesprávnou funkčností cilií …
více »Na večerní obloze je k vidění jasná Venuše a zvířetníkové světlo
Jasná planeta Venuše je v těchto dnech pozorovatelná vysoko nad západním obzorem jako „Večernice“. Dá se spatřit i z měst a pokud se člověk nachází daleko od zdrojů světelného znečištění, plantu lze snadno uzřít v kuželi slabého zvířetníkového světla. V první polovině března bude nedaleko Venuše také pozorovatelný prchavý Merkur, …
více »Plzeň ukázala novou autonomní tramvaj
Plzeň se stává centrem inovací v městské hromadné dopravě. Ve spolupráci Fakulty elektrotechnické ČVUT (FEL ČVUT), Fakulty elektrotechnické Západočeské univerzity (FEL ZČU) a Plzeňských městských dopravních podniků (PMDP) představuje technologický demonstrátor autonomní tramvaje. Tato průlomová technologie slibuje zvýšení efektivity provozu a zlepšení pracovních podmínek řidičů a řidiček tramvají. Inovace pro bezpečnější a …
více »Jak čolci zvládají změny prostředí? Roli hraje nejen teplota, ale i konkurence
Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich …
více »Vědci vytvořili speciální systém ke stresování rostlin, data z něj budou učit umělou inteligenci
Odborníci z Ústavu zemědělské, potravinářské a environmentální techniky vybudovali unikátní pěstební systém, ve kterém vystavují rostliny abiotickému stresu. Reakci rostlin na stresové podmínky zaznamenávají pomocí různých druhů kamer a vybraných senzorů. Získaná data slouží k trénování pokročilých umělých neuronových sítí. Na výzkumu spolupracují vědci z Agronomické fakulty také s týmem Radka Martinka z …
více »