Sciencemag.cz
Doporučujeme
Vědci z Argentiny, Belgie, Japonska, Slovenska, Španělska a Tchaj-wanu vyjádřili v těchto dnech podporu české vesmírné misi SOVA. Tu vede společnost OHB Czechspace ve spolupráci s Akademií věd ČR a jejím cílem je v roce 2028 vyslat na oběžnou dráhu největší českou družici, která bude sbírat data ve středních a horních vrstvách atmosféry. Právě tato data by měla výrazně přispět k lepšímu pochopení procesů v atmosféře, a v důsledku také k přesnějším a včasnějším předpovědím extrémního počasí. Tedy například přívalových dešťů a bouří. Mohou ale také přispět k včasnému varování před tsunami. Dopad mise SOVA by tak měl globální význam a pomohl by v práci mnoha vědeckým týmům po celém světě.
Jedinečnost družice SOVA (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) zdaleka nespočívá jen v její rekordní váze, u které se aktuálně počítá s celkovou hmotností cca 180 kilogramů. Unikátní význam této mise tkví především v záměru zkoumat procesy a detekovat atmosférické gravitační vlny v oblasti od horní mezosféry až po maximum ionosféry, tedy zhruba od 60 do více než 300 kilometrů nad povrchem Země.
„To nám umožní sledovat oblasti, v nichž se vlny specifických vlastností šíří, a kde se rozpadají a předávají svou energii a hybnost okolnímu vzduchu. SOVA tak může podstatně doplnit naše znalosti získané z pozemních měření. Dalším důležitým aspektem je globální pokrytí. Kromě vědeckého přínosu mohou měření prováděná družicí SOVA a dalšími podobnými družicemi v budoucnu najít uplatnění také v modelech dlouhodobých předpovědí, v systémech zmírňování přírodních rizik nebo v navigaci, jak dokládají komentáře řady zahraničních vědců,“ vysvětluje Jaroslav Chum z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.
Proč je zkoumání atmosférických gravitačních vln tak důležité? Zjednodušeně řečeno proto, že tyto vlny ovlivňují globální klima. Přenášejí obrovské množství energie z nižších vrstev atmosféry do horních vrstev atmosféry, kde se rozpadají. Navíc se šíří na velké vzdálenosti, podobně jako oceánské vlny, ale ve větším měřítku. Data o těchto procesech a jejich lepší pochopení může přinést zásadní posuny v mnoha vědeckých oblastech.
To potvrzuje například Tiger Jann-Yenq Liu, ředitel Centra pro astronautickou fyziku a inženýrství z National Central University na Tchaj-wanu: „Globální měření gravitačních vln v širokém výškovém rozsahu zahrnujícím jak mezosféru, tak termosféru či ionosféru, považuji za velmi důležité. Měření v mezosféře mohou zlepšit naše chápání globální cirkulace, což by následně mohlo zlepšit dlouhodobé předpovědi počasí a klimatické modely.”
K podpoře mise SOVA se přidávají také laboratoře vědeckých výpočtů, telekomunikací a speciálního vývoje z Fakulty exaktních věd a technologií Národní univerzity v argentinském Tucumánu: „Mise SOVA bude skvělou příležitostí k rozšíření vědecké spolupráce v dalších oblastech zájmu, jako jsou radarové systémy, vesmírné počasí, datová věda aplikovaná na geovědní obory a další související oblasti. Tucumán se nachází v nízkých zeměpisných šířkách, kde horní vrstvy atmosféry a ionosféry ovlivňuje velmi složitá elektrodynamika, a proto bude mise SOVA pro mezinárodní vědeckou komunitu mimořádně zajímavým přínosem.“
Data o atmosférických vlnách ve střední a horní vrstvě atmosféry by byla přínosná pro řadu dalších vědců a vědeckých týmů z celého světa. K podpoře mise SOVA se dále hlásí například Skupina ionosféry a kosmického počasí Centra pro geofyziku při Královském metrologickém institutu v Belgii, vědci z Andaluského astrofyzikálního ústavu a vědci z University of Electro-Communications v japonském Tokiu.
Na konci září proběhne vyhodnocení mise SOVA a ostatních projektů v rámci programu Ambiciózní projekty ČR. Program vytvořilo Ministerstvo dopravy ČR spolu s ESA a jeho cílem je vybudovat v České republice kapacity pro vývoj a výrobu vlastních kosmických misí. Aktuálně se v rámci programu připravuje několik ambiciózních projektů, které komise na podzim vyhodnotí a vybere několik z nich k realizaci.
