Česká vesmírná mise SOVA má podporu zahraničních vědců

Vědci z Argentiny, Belgie, Japonska, Slovenska, Španělska a Tchaj-wanu vyjádřili v těchto dnech podporu české vesmírné misi SOVA. Tu vede společnost OHB Czechspace ve spolupráci s Akademií věd ČR a jejím cílem je v roce 2028 vyslat na oběžnou dráhu největší českou družici, která bude sbírat data ve středních a horních vrstvách atmosféry. Právě tato data by měla výrazně přispět k lepšímu pochopení procesů v atmosféře, a v důsledku také k přesnějším a včasnějším předpovědím extrémního počasí. Tedy například přívalových dešťů a bouří. Mohou ale také přispět k včasnému varování před tsunami. Dopad mise SOVA by tak měl globální význam a pomohl by v práci mnoha vědeckým týmům po celém světě.
Jedinečnost družice SOVA (Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) zdaleka nespočívá jen v její rekordní váze, u které se aktuálně počítá s celkovou hmotností cca 180 kilogramů. Unikátní význam této mise tkví především v záměru zkoumat procesy a detekovat atmosférické gravitační vlny v oblasti od horní mezosféry až po maximum ionosféry, tedy zhruba od 60 do více než 300 kilometrů nad povrchem Země.
„To nám umožní sledovat oblasti, v nichž se vlny specifických vlastností šíří, a kde se rozpadají a předávají svou energii a hybnost okolnímu vzduchu. SOVA tak může podstatně doplnit naše znalosti získané z pozemních měření. Dalším důležitým aspektem je globální pokrytí. Kromě vědeckého přínosu mohou měření prováděná družicí SOVA a dalšími podobnými družicemi v budoucnu najít uplatnění také v modelech dlouhodobých předpovědí, v systémech zmírňování přírodních rizik nebo v navigaci, jak dokládají komentáře řady zahraničních vědců,“ vysvětluje Jaroslav Chum z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR.

Proč je zkoumání atmosférických gravitačních vln tak důležité? Zjednodušeně řečeno proto, že tyto vlny ovlivňují globální klima. Přenášejí obrovské množství energie z nižších vrstev atmosféry do horních vrstev atmosféry, kde se rozpadají. Navíc se šíří na velké vzdálenosti, podobně jako oceánské vlny, ale ve větším měřítku. Data o těchto procesech a jejich lepší pochopení může přinést zásadní posuny v mnoha vědeckých oblastech.
To potvrzuje například Tiger Jann-Yenq Liu, ředitel Centra pro astronautickou fyziku a inženýrství z National Central University na Tchaj-wanu: „Globální měření gravitačních vln v širokém výškovém rozsahu zahrnujícím jak mezosféru, tak termosféru či ionosféru, považuji za velmi důležité. Měření v mezosféře mohou zlepšit naše chápání globální cirkulace, což by následně mohlo zlepšit dlouhodobé předpovědi počasí a klimatické modely.”
K podpoře mise SOVA se přidávají také laboratoře vědeckých výpočtů, telekomunikací a speciálního vývoje z Fakulty exaktních věd a technologií Národní univerzity v argentinském Tucumánu: „Mise SOVA bude skvělou příležitostí k rozšíření vědecké spolupráce v dalších oblastech zájmu, jako jsou radarové systémy, vesmírné počasí, datová věda aplikovaná na geovědní obory a další související oblasti. Tucumán se nachází v nízkých zeměpisných šířkách, kde horní vrstvy atmosféry a ionosféry ovlivňuje velmi složitá elektrodynamika, a proto bude mise SOVA pro mezinárodní vědeckou komunitu mimořádně zajímavým přínosem.“

Data o atmosférických vlnách ve střední a horní vrstvě atmosféry by byla přínosná pro řadu dalších vědců a vědeckých týmů z celého světa. K podpoře mise SOVA se dále hlásí například Skupina ionosféry a kosmického počasí Centra pro geofyziku při Královském metrologickém institutu v Belgii, vědci z Andaluského astrofyzikálního ústavu a vědci z University of Electro-Communications v japonském Tokiu.
Na konci září proběhne vyhodnocení mise SOVA a ostatních projektů v rámci programu Ambiciózní projekty ČR. Program vytvořilo Ministerstvo dopravy ČR spolu s ESA a jeho cílem je vybudovat v České republice kapacity pro vývoj a výrobu vlastních kosmických misí. Aktuálně se v rámci programu připravuje několik ambiciózních projektů, které komise na podzim vyhodnotí a vybere několik z nich k realizaci.

tisková zpráva společnosti OHB Czechspace

Objevena nejtěžší hvězdná černá díra v naší Galaxii

Astronomové objevili dosud nejhmotnější hvězdnou černou díru v Mléčné dráze. Prozradila ji obíhající hvězda, která …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close