Zdroj: Pixabay, Pixabay License. Volné pro komerční užití

České zkameněliny změnily pohled na počátek evoluce zubů

Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny pancířnatých ryb.

V prestižním časopise Science právě vychází článek, který popisuje objev zubů u 409 miliónů let starých zkamenělin dávných čelistnatých obratlovců. Tyto důležité nálezy pochází z jihozápadního okolí Prahy a jsou už více jak století uchovány ve sbírkách Národního muzea. Přesto své zásadní tajemství vydaly až nyní díky mezinárodnímu týmu paleontologů, jehož významnou částí jsou i odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a z Národního muzea.

V současnosti se už jen málokdy stává, že se zásadně změní pohled na některou z důležitých otázek evoluce obratlovců. Je dosti výjimečné, aby tyto odpovědi přinesl materiál nalezený v České republice. Nejmodernějšími zobrazovacími metodami bylo zjištěno, že uvnitř kamenů s lebkami vývojově nejstarších čelistnatců byly ukryty zuby, jejichž struktura, umístění i způsob přirůstání byly překvapivě podobné pokročilým čelistnatcům – moderním rybám i suchozemským obratlovcům. Jsou tak nejstarším předobrazem i našich lidských zubů.

Raná evoluce moderních zubů
Zuby jako nástroj ke kousání a k usnadnění příjmu potravy jsou významným vynálezem čelistnatých obratlovců. Současné čelistnatce dělíme na dvě linie – žraloky a ryby (včetně jejich potomků všech suchozemských obratlovců). Paleontologové znají ještě vymřelé prvohorní trnoploutvé a umělou skupinu takzvaných pancířnatých. Za evolučně nejstarší byly dlouho považovány čelistní zuby u jedné podskupiny „pancířnatých“ – Arthrodira. Proto byly v evoluci zubů u čelistnatců pokládány za výchozí stav. Avšak svojí strukturou i způsobem růstu jsou natolik odlišné, že bylo pro vědce obtížné vysvětlit, jak se z nich mohly vyvinout zuby moderních obratlovců?

Publikovaný článek týmu vedeného Valérií Vaškaninovou z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Per E. Ahlbergem z University v Uppsale se zaměřil na mnohem primitivnější skupinu – Acanthothoraci. Ti jsou považováni za vývojově nejstarší známé čelistnatce. Celosvětově jsou velmi vzácní a zuby u nich nebyly do té doby popsány. To se podařilo až autorům vycházející studie, kteří prozkoumali exempláře akantotoracidů z České republiky na pracovišti ESRF (European Synchrotron Radiation Facility) ve francouzském Grenoble. Výsledkem je zjištění, že jejich zuby v sobě spojují vlastnosti obou velkých skupin žijících čelistnatých obratlovců – žraloků i kostnatých ryb a ukazují, že původ našich zubů můžeme odvozovat už od prvních obratlovců s čelistmi.

PODROBNĚJŠÍ SOUVISEJÍCÍ INFORMACE:

Původ a stáří nálezů unikátních zkamenělin:
Všechny studované exempláře (kromě jednoho) pocházejí z České Republiky. Jeden byl nalezen před 150 lety ve světlém prvohorním vápenci v lomech na jižním úpatí vrchu Zlatý Kůň u Koněprus. Pochází ze sbírky proslulého francouzského sběratele a vědce Joachima Barranda. Další byly asi před 100 lety nalezeny ve tmavých vápencích v lomech v Černé rokli u Kosoře. Většina z exemplářů těchto 409 miliónů let starých mořských zkamenělin se dostala do sbírek Národního muzea v Praze a díky tomu je zde uchována celosvětově největší kolekce této nesmírně důležité skupiny starobylých akantotoracidních obratlovců.

První české zkameněliny v ESRF
Evropský synchrotron (ESRF) je společné evropské zařízení postavené ve Francouzském Grenoble. Jedná se o cyklický urychlovač elektronů, které vytvářejí elektromagnetické, tzv. synchrotronové rentgenové záření. To se u části prstence používá na prozařování různých materiálů a pomocí výpočetní tomografie (CT) se vytvářejí trojrozměrné modely skrytých struktur. Je velmi nesnadné získat projekt a mít možnost studovat exempláře na tomto zařízení. U těchto exponátů se to podařilo hned dvakrát a tyto exponáty se staly prvními Českými zkamenělinami, které byly na tomto unikátním zařízení studovány.

První české zkameněliny v jednom z nejprestižnějších přírodovědných časopisů
V přírodních vědách se za nejprestižnější časopisy považuje britský Nature a americký Science. Nyní se stalo poprvé, že byl v jednom z nich publikován původní paleontologický článek založený na zkamenělinách z Česka.

Vaškaninová, V.; Chen, D.; Tafforeau, P.; Johanson, Z.; Ekrt, B.; Blom, H.; Ahlberg, P. E. (2020): Marginal dentition and multiple dermal jawbones as the ancestral condition of jawed vertebrates.- Science, DOI: 10.1126/science.aaz9431.

tisková zpráva Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Unikátní operace zachránila pacienta napadeného smrtelným zlatým stafylokokem

Rozhodnutí operovat neslo s sebou obrovské riziko, protože krvácení do hrudníku bylo masívní a byl …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close