Šedesát umělých hnízd pro candáty instalují v těchto dnech jihočeští rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS) ve spolupráci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) na našem největším přehradním jezeře Lipno v jižních Čechách. Hnízda budou odborníci po celou dobu, kdy samci hlídají jikry, několikrát týdně …
více »Přemet vpřed: embrya parazitických ryb ho musí umět, když jsou jim dva dny
Embryogenezí, vývojem zárodku, procházejí všichni živočichové. Donedávna se myslelo, že hlavním cílem rané embryogeneze je správně zahájit vývojové procesy. Mezinárodní tým vědců ale zjistil, že embrya parazitických ryb hořavek si už během této rané fáze vyvíjejí řadu významných adaptací, které jim poskytují výhody k přežití. Ryby hořavky jsou hojně rozšířené …
více »Ryby vylézající z vody mají lepší čich
Některé ryby umí vylézat z vody a trávit na souši určitý čas. Nejčastěji se to děje v noci a z českých ryb to dělají například úhoři. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy ukázali, že takovéto ryby mají pravděpodobně vylepšený čich. Analýza genomu a mozku dvou set druhů ryb, naznačuje, že …
více »Jak spočítat, kolik ryb je v jezeře?
Patnáct let sledovali hydrobiologové z Biologického centra AV ČR čtrnáct nádrží, aby upřesnili modely pro výpočet množství ryb v nádržích a jezerech. Výsledky z této rozsáhlé studie pomohou interpretovat údaje z tisíců evropských lokalit. Otázka, kolik ryb je v jezeře, napadne při pohledu na vodní hladinu snad každého. O to …
více »Rybí maso pod lupou
Maso obsahuje dvě hlavní bílkoviny: složky svalového vlákna (myosin a aktin), které zajišťují práci svalu, a kolagen, který vyplňuje mezery mezi svalovými vlákny. Hlavním zdrojem energie pro svalový stah je glukóza a zásobní škrob, kterému se říká glykogen. Práce svalu je zajištěna tak, že se na sebe vážou aktin s myosinem, …
více »Pozoruhodný život mihule
Je-li pro Blanici a její přítoky něco typické, je to pozoruhodná mihule, která k nám přichází z tak vzdálených dob, kdy ještě žili poslední trilobiti. Zmínky o těchto starobylých obratlovcích se objevovaly už v antických pramenech. Plinius ve svém díle Naturalis Historia z roku 77 n. l. uvádí, že ve starověkém Římě mihule …
více »Parazitičtí sumečci se parazitismus musí naučit
Samice tlamovců o svá mláďata pečují ve své ústní dutině, a právě toho parazitičtí peřovci využívají. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR zjistili, že reprodukční parazité (zvaní také hnízdní parazité – jako třeba kukačka) se musí naučit, jak svého hostitele správně obelstít. Při prvních pokusech jsou tito parazité totiž …
více »Proč musí hlubokomořské ryby proměnit během života svůj zrak?
Dlouho bylo nejasné k čemu mohou hlubinným rybám být „zelené“ čípkové geny. Mezinárodní tým vědců vedený Zuzanou Musilovou z katedry zoologie ukázal, že zrak hlubokomořských ryb se významně liší mezi dospělci a jejich potomstvem. Larvální stádia těchto ryb se zdržují u hladiny, kde využívají “čípkový” gen pro vidění zeleného světla, …
více »Je pro štiku lepší lovit ze zálohy, nebo aktivně?
Nová studie vědců z Hydrobiologického ústavu BC AV ČR se zaměřila na otázku, jak se změní chování vodních dravců, když se v přirozených podmínkách velkých jezer budou či nebudou vyskytovat vodní rostliny. Jako modelový druh pro studii si vědci vybrali štiku obecnou. Tento druh je totiž známý jako dravec, který …
více »Křehké rovnováze akvaponických farem pomohou řasy
Symbióza chovu ryb a pěstování zeleniny v uzavřeném systému, takzvaná akvaponie, je v Česku na vzestupu. Aby byl byznys nejen rentabilní, ale taky maximálně ekologický, je potřeba vybalancovat v systému křehkou rovnováhu, která by svědčila jak rybám, tak rostlinám. S řešením teď přišli vědci z VUT a z Ústavu výzkumu …
více »