(c) Graphicstock

Česko se dotahuje na lídry optických sítí

Jako využitelná se ukázala být technologie optické́ litografie, díky které bylo dosaženo vytvoření kanálkových multividových vlnovodů a rozbočnic.

Optické sítě jsou považovány za technologii budoucnosti. Mezi jejich hlavní přednosti patří rychlost přenosu, jeho stabilita a v neposlední řadě bezpečnost. Také proto je jedním z cílů Evropské unie poskytnout do roku 2025 všem jejím obyvatelům možnost internetového připojení o rychlosti 100 megabitů za sekundu. Zda se tento ambiciózní plán podaří naplnit, je ovšem nejasné. Budování optických sítí je nákladné a předchází mu náročný vývoj jednotlivých částí fotonických struktur. Jeden takový nedávno úspěšně ukončili také čeští specialisté.

Tuzemské řešení využívá optickou litografii

Centrem zájmu odborníků z Českého vysokého učení technického v Praze, Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a společnosti OPTOKON a.s. se staly flexibilní 2D a 3D polymerní fotonické struktury, konkrétně optické rozbočnice. Tyto pasivní komponenty patří mezi základní fotonické struktury, v praxi jsou využívány v rámci přenosových sítí a bývají napojeny na optická vlákna. „Snažili jsme se navrhnout a vyrobit polymerní planární ohebné struktury, které umožní přenos optického signálu mezi optoelektronickými součástkami. Takovými součástkami mohou být například komponenty serverů v datových centrech nebo řídicí jednotky v automobilech, letadlech nebo vrtulnících,” přibližuje za celý řešitelský tým doc. Ing. Václav Prajzler, Ph.D. z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze.

Projekt byl podle něj v první řadě iniciován potřebou zvýšit propustnost datových linek a zkvalitnit přenos na krátké vzdálenosti, což je žádoucí hlavně v datových a výpočetních centrech. Navíc bude možné využití optických datových vedení v leteckém průmyslu, díky čemuž bude možné snížit hmotnost a naopak zvýšit odolnost vůči rušení elektromagnetických vlivů z okolí. Optické vedení má totiž oproti kovovým vodičům výhodu v mnohem větší šířce přenosového pásma a tedy větší propustnosti, dovoluje snížit spotřebu energie, nevyžaduje chlazení a může být subtilnější.

Že není proces vývoje součástí fotonických struktur snadný, zjistil během tři roky trvajícího vývoje také tým českých inženýrů, který k cíli nakonec dospěl pouze jednou z původních čtyř zamýšlených cest. Jako využitelná se ukázala být technologie optické́ litografie, díky které bylo dosaženo vytvoření kanálkových multividových vlnovodů a rozbočnic typu 1×2 (Y) na ohebných podložkách. „Nová polymerní fotonická struktura rozbočnice vytvořená touto metodou splňuje všechny požadované́ parametry. Umožňuje bezchybný́ datový́ přenos při maximální́ možné́ přenosové́ rychlosti 1 Gbit/s při pracovních teplotách 5 – 80°C. V případě použití́ ochranné́ vrstvy se odolnost struktur proti mechanickému i teplotnímu poškození ještě zvýší,” popisuje Ing. Jiří Štefl ze společnosti OPTOKON a.s.. Prototyp – užitný vzor byl zapsán na Úřadu průmyslového vlastnictví a zároveň byla podána přihláška vynálezu.

Výsledky depozičních testů ukázaly, že jiné technologie, například InkJet nejsou pro dosažení technických parametrů vhodné. Optické vlnovody a rozbočnice s požadovanými parametry nelze v současnosti realizovat ani prostřednictvím 3D tisku. „Otevřenou možností ještě zůstává využití technologie laserové litografie, ale k jejímu otestování jsme neměli náležité technické vybavení. Předpokládáme, že získané poznatky při řešení tohoto projektu, ale budou využity v budoucnosti a že se optické struktury podaří́ vyrobit i touto technologií,” dodává doc. Ing. Pavla Nekvindová Ph.D. z Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. Důležitým přínosem projektu je tedy také využití poznatků experimentálního vývoje pro realizaci prototypů optických flexibilních 2D a 3D polymerních struktur.

„Těší nás, že byla realizována nová technologie, která byla v České republice dlouhodobě nedostupná z důvodu finanční náročnosti, komplikovanosti technologických postupů a nedostatku technologického know-how,” uvádí k dosaženým výsledkům prof. Ing. Petr Konvalinka, CSc., FEng., předseda Technologické agentury ČR, která řešitelskému týmu poskytla státní podporu ve výši 9,1 milionu Kč.

tisková zpráva Technologické agentury ČR

Investice do výzkumu a vývoje byly rekordní

Český výzkum a vývoj zaznamenal v roce 2018 dynamický nárůst. Výdaje meziročně vzrostly o 12,3 mld. …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close