Sciencemag.cz
Doporučujeme
Rozborem nejnovějších gravitačních dat z družic (zejména GOCE) a topografických dat z radarů pronikajících ledem Antarktidy byla objevena tři možná subglaciální jezera, která zatím žádný katalog takových objektů neuvádí. Jezera se nacházejí mezi Gamburtsevovým subglaciálním pohořím (GSM) a obřím jezerem Vostok (LV) ve východní Antarktidě.
Přesnost a rozlišovací schopnost takových dat se za posledních asi dvacet let zvýšila asi stokrát. Proto jsou možné objevy dříve nevídané. Dalším podstatným faktorem vedoucím k úspěchu je metoda, která nepoužívá jen běžné tíhové anomálie, ale celý soubor dalších gravitačních veličin (aspektů) odvozených z nejnovějšího gravitačně-topografického modelu pro Antarktidu (SatGravRET 2014 z roku 2016).
Vedle toho bylo ověřeno podledovcové propojení oblasti jezer mezi GSM a LV s jezerem Vostok (Middle River) a mezi GSM a LV Vostok objevena kandidátka na obří jezerní pánev velikostí srovnatelnou s jezerem Vostok samotným (90 E Basin).
Tyto objevy v Antarktidě jsou dílem českých vědců. Skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR ve spolupráci s profesorem Janem Kosteleckým (Výzkumný ústav geografický, kartografický a topografický) a Dr. Václavem Cílkem (Geologický ústav AV ČR) publikovala vědecký článek o subglaciálních jezerech v Antarktidě. Odkaz na práci:
Klokočník J., Kostelecký J., Cílek V., Bezděk A., and Pešek I. 2018 Gravito-topographic signal of the Lake Vostok area, Antarctica, with the most recent data, Polar Science, https://doi.org/10.1016/j.polar.2018.05.002
K nedávnému objevu kandidátek na sopky tak nyní přibyl objev dosud neregistrovaných jezer pod ledem Antarktidy. Použitá metoda je stejná jako u předchozího objevu kandidátek dvou sopek v téže oblasti. Pracuje se nejen s běžnými tíhovými anomáliemi, ale s celou řadou gravitačních aspektů odvozených z modelu SatGravRET 2014.
Jezera už mají dokonce navržená česká jména, opět všechna ženská, podobně jako sopky pod ledem Antarktidy
M Magda: φ=79.770S, λ= 87.420E, 20 x 10 km,
D Denisa: φ=79.550S, λ= 90.500E, 25 x 15 km,
L Lucie: φ=78.250S, λ= 93.140E, 40 x 25 km,
Skupina profesora Jaroslava Klokočníka na Astronomickém ústavu AV ČR se dálkovému průzkumu Země věnuje dlouhodobě a dosahuje velmi zajímavých výsledků, např. identifikace možných nalezišť ropy.
