Simulace gravitačních vln vyzařovaných při fúzi černých děr. Autor: NASA/Ames Research Center/C. Henze. Licence obrázku public domain.

Čeští vědci budou s misí LISA zkoumat gravitační vlny

LISA (Laser Interferometer Space Antenna) je třetí velkou “vlajkovou” misí Vědeckého programu Evropské kosmické agentury (ESA), která se aktuálně nachází ve fázi přípravy. Mise LISA bude vůbec první v kosmu umístěnou observatoří měřící gravitační vlny. LISA má být vypuštěna v roce 2034.

Mise LISA
Mise bude sestávat z 3 družic, které budou mezi sebou vysílat laserový svazek na vzdálenost až 2,5 milionů kilometrů, přičemž každá z družic ponese 2 redundantní zdroje laserového svazku. Při průchodu gravitační vlny pak dojde ke změnám fází laserových svazků, což umožní zachytit dávné i velmi vzdálené srážky superhmotných černých děr. To napomůže odhalit, jak se utvořily první galaxie a velké černé díry v jejich středech. Výzkum gravitačních vln však skrývá značný potenciál i co do nových vědeckých objevů, např. v oblasti kvantových fluktuací raného vesmíru.

Česká účast na misi LISA
Česká strana bude pod vedením vědců z Astronomického ústavu AV ČR, v.v.i. a Fyzikálního ústavu AV ČR, v.v.i. zodpovídat za vývoj, testování a výrobu mechanismu zajišťujícího přepínání mezi uvedenými dvěma laserovými svazky, tzv. „Fibre Switch Unit Actuator“. Do projektu budou zapojeny dále také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i., Ústav termomechaniky AV ČR, v.v.i. a předpokládá se rovněž účast řady českých firem.

Vědecká účast ČR
Zapojení do přípravy vědeckého přístrojového vybavení mise doplní českou vědeckou účast v konsorciu, kde jsou již čeští vědci zapojeni v pracovních skupinách vytvářejících simulace pro misi LISA. Čeští vědci v konsorciu LISA přispívají vytváření tzv. „waveforms“ pro pohyb kompaktních objektů okolo superhmotných černých děr, které v důsledku oběhu vytváří gravitační vlny. Čeští vědci se také dlouhodobě věnují fyzice černých děr, a to jak v oblasti teoretického modelování, tak i v oblasti pozorování černých děr pomocí elektromagnetického záření z jejich těsné blízkosti. Pro komplexní zkoumání černých děr bude možné využívat synergie dvou velkých misí ESA, společně s misí LISA to bude velká rentgenová observatoř ATHENA, do které jsou čeští vědci také zapojeni.

Náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy PhDr. Pavel Doleček, Ph.D. k tomu dodává: „Českým vědcům se s podporou MŠMT podařilo zapojit do všech 3 vlajkových misí ESA – JUICE (mise k Jupiteru), ATHENA (rentgenová observatoř) a nyní i LISA. To ukazuje, že česká věda je plnohodnotným hráčem v evropském kosmickém výzkumu. Výzkum gravitačních vln jsme navíc nedávno v rámci analýzy Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR identifikovali jako potenciální oblast, v níž by ČR mohla do budoucna koncipovat nový projekt.”

Finanční náklady
Česká účast na misi LISA bude v první fázi podpořena ve výši téměř 400 tis. EUR z příspěvku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy do programu ESA PRODEX. Celkové náklady na českou účast mají dosáhnout 5,3 mil. EUR. Náklady na misi LISA, které nezahrnují přístrojové vybavení a které jsou financovány z Vědeckého programu ESA, jsou odhadovány na 1,1 mld. EUR.

tisková zpráva Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR

Synchronizace mezi druhy je pro stabilitu rostlinných společenstev důležitější než prostá druhová bohatost

Hlavní kritériuum stability: Do jaké míry jsou reakce jednotlivých druhů na prostředí jsou na sobě …

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close