(c) Graphicstock

Čeští vědci se podílí na vývoji digitálního dvojčete oceánu

Světový oceán zabírá plochu, která představuje téměř 71 % povrchu planety a žije v něm nepřeberné množství rostlinných a živočišných druhů. Česká republika je sice vnitrozemský stát, který nemá přístup k žádnému z oceánů, ale to neznamená, že nemůže přispět k jeho objevování. Vědci z národního superpočítačového centra IT4Innovations se zapojili do projektu DTO-BioFlow, který shromáždí dosud nedostupná nebo obtížně přístupná data o mořské biodiverzitě a začlení je do komponenty digitálního dvojčete oceánu zaměřené na biodiverzitu.

O biologické složce oceánu toho víme nejméně a nejhůř chápeme její souvislosti. Porozumění interakci druhů mezi sebou a s jejich prostředím a tomu, jak se mění v závislosti na environmentálních a antropogenních vlivech v čase, nám může poskytnout přínosné informace a umožnit její řízení založené na ekosystémech. A v tom spočívá přínos digitálních dvojčat. Ta nám poskytují virtuální modely oceánu, jelikož integrují oceánská pozorování a modelování do digitálních infrastruktur a tím umožňují simulovat a studovat „co kdyby“ scénáře, které jsou klíčem k účinné ochraně a řízení vedoucí k rozvoji mořské biodiverzity.

Výzkumem se zabývají vědci na VŠB – Technické univerzitě Ostrava, respektive v národním superpočítačovém centru IT4Innovations. Data o biodiverzitě oceánů pocházejí z různých zdrojů jako jsou biologické vědy, optické identifikace a další. Ačkoli nové technologie, které jsou založeny na zobrazování, akustice, DNA, či satelitních snímcích, umožňují pozorování biodiverzity ve dříve nedosažitelných měřítcích a frekvencích, mnohé z těchto dat vyžadují jeden nebo více kroků, aby byly digitalizovány. K těmto krokům občas nedojde a data zůstávají nedostupná či nepřístupná, a tak je označujeme jako „spící data”.

„A zde přichází ke slovu iniciativa projektu DTO-BioFlow, jejímž hlavním cílem je probudit tato spící data v oblasti biodiverzity a umožnit hladkou integraci stávajících i nových dat do evropského digitálního dvojčete oceánu. V období do února 2027 partneři projektu DTO-Bioflow vytvoří digitální repliku mořských biologických procesů a převedou jak nová, tak současná data do poznatků založených na důkazech. Tím veřejnosti zpřístupní dosud nedostupná nebo obtížně přístupná data o mořské biodiverzitě,“ objasňuje Tomáš Martinovič, hlavní řešitel projektu v IT4Innovations, které je jedním z partnerů tohoto mezinárodního projektu.

IT4Innovations je zapojeno především v pracovní skupině, která má na starost integraci technického řešení do infrastruktury digitálního dvojčete oceánu. „Vedeme skupinu, jejímž úkolem je úprava kódů v případových studiích tak, aby efektivně využívaly zdroje superpočítačových center. Snahou této pracovní skupiny je také sladit iniciativu DTO BioFlow i s dalšími iniciativami, které se zabývají digitálními dvojčaty (např. EOSC, BioDT, EDITO-Infra, Iliad, DITTO, TURTLE),“ doplňuje Martinovič, jež pracuje na vývoji prototypů digitálních dvojčat v oblasti biodiverzity.

Projekt DTO-BioFlow odstartoval v loňském roce v belgickém Ostende a jeho koordinátorem je Flanderský mořský institut, který je technickým správcem portálu Evropské námořní sítě pro pozorování a sběr dat. Konsorcium sdružuje 30 partnerů ze 14 zemí, zahrnující výzkumné infrastruktury, sítě, organizace, globální agregátory, platformy a další. Projekt je v souladu s Biodiverzitní strategií EU a zákonem o obnově přírody a také s misí „Restore our Oceans and Waters by 2030“, které se zasazují o ochranu a obnovu suchozemských a mořských oblastí.

tisková zpráva národního superpočítačového centra IT4Innovations

Měsíc, zdroj: NASA/Wikipedia, licence obrázku public domain

Mise LUMI od TRL Space byla zařazena do programu průzkumných misí Evropské kosmické agentury

Start první fáze měsíční mise LUMI (Lunar Mapper and Inspector), která umožní průzkum jižního pólu …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *