Sciencemag.cz
Doporučujeme
Oves je plodinou s velkým potenciálem. Kromě jeho klasického využití v potravinářství a jako krmiva, narůstá také zájem farmaceutických či kosmetických firem. Odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. (VÚRV) se proto zaměřili na metody pěstování, účinné ochrany a zvýšení výnosů. Kompletní poznatky jsou přístupné všem zájemcům na webových stránkách ústavu.
PRAHA (25. listopadu 2024) – Oves je nutričně vysoce kvalitní multifunkční plodinou a současně méně náročnou na pěstební podmínky. Perspektivní se tak jeví i s ohledem na snižování vstupů do zemědělství v duchu evropských závazků v rámci tzv. Green Dealu. V osevním postupu navíc působí jako zlepšující plodina, tedy plodina, která působí příznivě na reprodukci půdní úrodnosti. Stav půdy po zrušení jejího porostu je tedy lepší, než v jakém stavu jí zanechala předchozí plodina. Jeho potenciál je tedy značný.
„Oves má poměrně vysoký obsah tuku s vhodným poměrem nasycených a nenasycených mastných kyselin s vysokým obsahem kyseliny linolové, olejové a palmitové. Je pro něj charakteristický unikátní výskyt avenanthramidů, u kterých byly v posledním desetiletí prokázány antioxidační, protirakovinné i protizánětlivé účinky. Cenný je také obsah betaglukanů i vitamínů skupiny B s mnohými pozitivními účinky na organismus,“ uvedla vedoucí výzkumného týmu Ing. Jana Chrpová, Csc. z VÚRV a dodala: „Tradice potravinářského využití ovsa není u nás tak velká jako v severozápadní Evropě. Od přelomu tisíciletí ale pro tyto jeho prospěšné vlastnosti zájem o oves stoupá i u nás. Proto jsme se ve studii zaměřili na ucelení poznatků pro jeho efektivní pěstební technologie.“
Tradičně je v Česku pěstovaný oves setý, méně známý a využívaný je oves nahý, který má obilky bez slupek, což je výhodné pro následné potravinářské využití. U nás se více než polovina produkce ovsa využívá ke krmným účelům. Je vhodný i pro zelené krmení, seno, výrobu horkovzdušných úsušků a pro siláže z celých rostlin i do luskovinoobilních krmných směsek. Využívá se jako krycí plodina pro víceleté pícniny. Optimální předplodinou jsou okopaniny, jetel, jetelotráva nebo luskoviny.
„V současné době, kdy v osevních sledech převažují ozimé obilniny a ozimá řepka, může zařazení ovsa významně přispět nejen k redukci plevelů, ale i houbových chorob. Zajímavé u něj je, že obsah avenanthramidů v listech bývá spojován právě s odolností k houbovým chorobám, například chorobám pat stébel. Proto se ošetření proti nim ani běžně neprovádí. Odrůdová rezistence není u ovsa systematicky sledována jako u pšenice. Podle našich vlastních poznatků i údajů z vědecké a odborné literatury však zřejmé, že existují rozdíly mezi odrůdami, které je třeba brát v úvahu,“ vysvětlila Jana Chrpová.
Ve volně přístupné studii výzkumníci zpracovali ucelenou metodiku popisující vhodné technologie pěstování ovsa setého a ovsa nahého. Pěstitelé se mohou dozvědět o nejvýznamnějších škůdcích a chorobách, které produkci ovsa ohrožují, a jak plodinu správně ošetřit. Na co si dávat pozor při volbě herbicidů, jak vybírat vhodnou odrůdu, jaké volit či nevolit předplodiny, jak připravit půdu a volit poměr základních živin. Čím nejlépe hnojit, jak vysévat, volit správnou dávku dusíku, ošetřovat pole po setí. Podle čeho určit správnou dobu sklizně, jak nakládat s plodinou při dodržování zásad ekologického zemědělství a mnoho dalšího.
„Problematice chorob u ovsa jsme se v našem týmu věnovali především v rámci řešení mezinárodních projektu HealthyMinorCereals,“ podotkla Jana Chrpová. V rámci něj získal výzkumný tým nové poznatky o odolnosti ovsa k významným patogenům, jako jsou rez travní, rez ovesná, sněť prašná ovesná nebo Fusarium. „V pokusech jsme zjistili, že odrůdy ovsa nahého po infekci patogeny z rodu Fusarium akumulují méně mykotoxinů než odrůdy ovsa setého,“ zdůraznila Jana Chrpová.
