Dřívější zahájení bojů i soustředění útoků na letiště by zvýšily pravděpodobnost porážky RAF.
Virtuální dějiny, tedy úvahy a spekulace typu „co by, kdyby“, jsou rozhodně populární zábavou. Když se těmito úvahami zabývají historikové specializující se na danou událost, mělo by jít navíc o něco jiného než (jen) o sci-fi a vědu koktejlových večírků. Vše lze případně doplnit matematickým modelováním a nějakou simulací zahrnující třeba i využití on-line her. Kvalita/realističnost modelu bude ovšem asi vždy diskutabilní a hodnověrnost výsledku je vždy odvislá právě od modelu…
Takže – mohla jinak dopadnout letecká Bitva o Británii, kdyby nacistické Německo udělalo jiná rozhodnutí?
Otázku tentokrát řešili matematici z University of York pomocí statistických metod, nikoliv historikové. Jako hypotetické scénáře byly zvažovány tři možnosti: Luftwaffe začne boj dříve (to bylo rozhodnutí Hitlera). Útoky se nebudou soustředit na Londýn. Hlavními cíli budou po celou dobu kampaně letiště (to by rozhodl zřejmě Hermann Göring).
Zvolenou metodou popisu byl tzv. vážený (weighted) bootstrapping. Přirovnání publikované v tiskové zprávě praví, že vše fungovalo jako výběr míčků v loterii. Každý míček odpovídá výsledku nějakého dne bitvy. Některé míčky se mohou táhnout i víckrát, navíc za sebou mohou následovat v různém pořadí. Pravděpodobnosti tahání míčků jsou pak ovlivněny rozhodnutími bojujících stran (poznámka PH: Ne že by si z tohoto popisu člověk samotné fungování modelu dokázal nějak moc dobře představit).
Luftwaffe prý mohla bitvu zahájit nejdříve o 3 týdny dříve (bylo potřeba, aby byly dostupné letecké základny ve Francii). Výsledek simulace praví, že dřívější zahájení bojů i soustředění útoků na letiště zvyšovaly pravděpodobnost porážky RAF. Samozřejmě vzhledem k pravděpodobnosti výsledku „normálního“ (procenta zde vlastně neznáme, i když víme, jak to dopadlo). Pokud by pravděpodobnost britského úspěchu byla původně 50 %, dvě změny německého postupu by ji snížily na méně než 10 %. Dokonce i ze vstupní pravděpodobnosti vítězství RAF 98 % by se stalo 34 %. Jinak řečeno, alespoň v rámci modelu byl bitvy výsledek velmi citlivý na německá rozhodnutí, prakticky na nich závisel.
Autoři výzkumu sebevědomě tvrdí, že jejich metoda by šla využít i k popisu dalších historických událostí, respektive odpovídajících scénářů „co by, kdyby“.
B Fagan et al. Bootstrapping the Battle of Britain. Journal of Military History 84 (1).
Zdroj: University of York/Phys.org
Poznámka PH: Shrnutí dle University of York naznačuje, že po úspěchu v letecké bitvě o Británii by mohla následovat invaze na Britské ostrovy. Alespoň co jsem četl jinde, spíše se to zpochybňuje. Od získání převahy ve vzduchu k námořní invazi (nebo dokonce úspěšné invazi) by bylo ještě pořádně daleko. Stačí si uvědomit, jaký byl nepoměr sil před vyloděním v Normandii (tedy: kdy až se spojenci k takové akci vůbec odhodlali). Samozřejmě lze zase spekulovat, jak by úspěch Německa v letecké bitvě změnil další průběh války (jak a kdy by např. vypukl konflikt na východě atd.).
Na téma virtuálních dějin viz také: Mohli Turci dobýt Vídeň? A co by to změnilo?