Rudý veleobr Betelgeuse prochází fází neobvykle nízké jasnosti. Uvedený snímek povrchu této hvězdy byl pořízen pomocí přístroje SPHERE a dalekohledu ESO/VLT v prosinci 2019. Jedná se o jeden z prvních záběrů pořízených v rámci kampaně, která se snaží odhalit příčiny slábnutí hvězdy. Ve srovnání se snímkem pořízeným stejným zařízením v lednu 2019 je zřejmé, že hvězda nejen zeslábla, ale že se změnil i její tvar. Kredit: ESO/M. Montargès et al.

Co bychom viděli, kdyby se Betelgeuse stala supernovou

Změny jasu hvězdy Betelgeuse vzbudily velký zájem médií. Astronomové opakovaně ujišťují, že je hodně nepravděpodobné, že by se hvězda před našima očima změnila v supernovu. Nicméně – kdyby k tomu přece jen došlo, co bychom spatřili? Byla by to pořádná show, když Betelgeuse má průměr 700krát větší než naše Slunce…

Viz také:
Dalekohled VLT sleduje slábnoucí hvězdu Betelgeuse
Co se děje s Betelgeuze? Jednou vybuchne jako supernova

Astronomové (Andy Howell, Jared Goldberg a Evan Bauer z University of California v Santa Barbara) použili k simulaci příslušného scénáře program MESA+STELLA. Přitom využili i data, která shromáždili během výbuchu supernovy 1987A ve Velkém Magellanově mračnu; jedná se o nejbližší výbuch supernovy v posledních staletích.
Jak uvádí Eric Betz na Astronomy.com, výsledkem simulace je závěr, že jas Betelgeuse na noční obloze by dosáhl asi poloviny „normálního Měsíce“, nebo jinak řečeno, byl by devětkrát slabší než Měsíc v úplňku. Jenže veškerý jas by se soustředil do jednoho bodu, Betelgeuse bychom tedy viděli i během dne a v noci by její světlo vrhalo stíny. Supernovu bychom takto intenzivně pozorovali asi po tři měsíce, na denní obloze zhruba rok, v noci pouhým okem pak několik let. Poté zase pro změnu úplně ztmavne celé levé rameno Orionu.
Co se týče případného ohrožení pozemského života generovaným zářením, riziko by mělo být zanedbatelné. Problém by byl se supernovou několik desítek světelných let od Země, vzdálenost Betelgeuse se odhaduje asi na 724 světelných let, intenzita záření přitom klesá s druhou mocninou. Drobné ovlivnění pozemského života by však nastat mohlo, např. organismy, které využívají Měsíc pro navigaci, by další světelný zdroj na obloze mohl zmást. (A vzhledem k tomu, jak člověk dnes ovlivňuje život na Zemi, by celý pozemský život byl ovlivněn prostě tím, že by událost ovlivnila nás.)
Zajímavá je i otázka, jak dopředu bychom se o vzplanutí supernovy dokázali dozvědět. I když se nic nemůže šířit rychleji než světlo, asi den předem by již signál o spuštění příslušného procesu mohly vyslat gravitační vlny a neutrina, které bychom na Zemi asi nepřehlédli. Tudíž by byl i čas se nějak připravit na začátek obrovské show…
Z pohledu astronomů je Betelgeuse každopádně extrémně zajímavá jako příklad hvězdy, která se blíží ke konci svého života. K tomu ani explodovat nemusí (poznámka PH: možná i naopak, ze samotné exploze se toho lze dozvědět méně než z dějů, které jí předcházely?). Ani na aktuálních příčinách poklesu jasnosti neexistuje shoda, už proto, že se na něm může podílej více mechanismů vedle sebe.

Zdroj: Astronomy.com a další

Exotická fyzika neutronových hvězd: jaderné těstoviny a odkapávání protonů

Neutronové hvězdy jsou extrémní objekty, do jejichž nitra nevidíme. S poloměrem kolem 12 kilometrů mohou …

2 comments

  1. Pravé rameno Oriona

    „Poté zase pro změnu úplně ztmavne celé levé rameno Orionu“ … Betelgeuse vidíme na obloze v levé části Oriona, ale je to pravé rameno 🙂

  2. Pavel Houser

    psal jsem to podle zdroje :-). btw, vzdycky me tohle trochu matlo, na fotce nalevo, vs, na fotce po leve ruce atd.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *