Pixabay License

Co provádějí červení trpaslíci s exoplanetami v obyvatelné zóně?

Slunce není typickou hvězdou. Alespoň v Mléčné dráze (a proč by tomu jinde mělo být jinak) podle všeho převládají hvězdy menší, červení trpaslíci s hmotností do 0,5 Slunce a nižší teplotou. Většina exoplanet obíhá právě kolem těchto hvězd.
Obyvatelná zóna (ve smyslu rozmezí, kde by se měla na povrchu planet udržet voda v kapalném skupenství) je u těchto chladnějších hvězd pochopitelně blíže ke hvězdě, což ale zase planety potenciálně vystavuje působení slapových sil. V nové analýze založené na datech z více zdrojů (dalekohled Kepler i observatoř Gaia) astronomové z Floridské univerzity došli k závěru, že slapové síly takto nejspíš sterilizují dvě třetiny exoplanet u trpaslíků. Na druhé straně to ale stále znamená, že třetina je stále potenciálně schopna hostit život – což v celé Mléčné dráze nejspíš odpovídá stovkám milionů exoplanet.
Sarah Ballard, Sheila Sagear a jejich kolegové měřili excentricitu vzorku více než 150 planet kolem trpasličích hvězd typu M; většina z planet zahrnutých do studie byla velká asi jako Jupiter. Pokud planeta obíhá dostatečně blízko své hvězdy (asi jako Merkur kolem Slunce), může být na excentrické dráze vystavena slapovému ohřevu. To znamená, že jak je planeta kvůli proměnlivé vzdálenosti od hvězdy roztahována a deformována měnícími se gravitačními silami, vzniká přitom tření, které ji zahřívá. Planeta se pak může upéct a podmínky neumožní výskyt kapalné vody (i když čistě formálně se stále nacházíme v obyvatelné zóně).
U větších hvězd se obyvatelná oblast nachází dále od hvězdy, takže slapové síly (rozdíly gravitace) budou menší i pří výstřednější oběžné dráze.
Dalším závěrem studie je zjištění, že v případě více planet u trpasličích hvězd mají tyto planety pravděpodobně dostatečně kruhové dráhy, aby to umožnilo udržet kapalnou vodu. U hvězd s jedinou planetou byla naopak větší pravděpodobnost, že nastanou slapové extrémy, které povrch sterilizují. (PH: Chápu-li tedy dobře, u těchto hvězd tedy planety své dráhy nějak srovnávají?)

Sagear, Sheila, The orbital eccentricity distribution of planets orbiting M dwarfs, Proceedings of the National Academy of Sciences (2023). DOI: 10.1073/pnas.2217398120. doi.org/10.1073/pnas.2217398120
Zdroj: University of Florida / Phys.org

Poznámky PH:
Průvodní tisková zpráva mi přišla poněkud zmatená, kdy se mluví o exoplanetách obecně, kdy o exoplanetách v obyvatelné zóně apod.
Neznáme-li tedy o planetě u malé hvězdy podrobnosti, ale na pohled se nachází v obyvatelné zóně, pak je šance na život (resp. schopnost planety udržet život pozemského typu) tím větší, čím více planet je v systému?
Jsou zde i další faktory ovlivňují (negativně) obyvatelnost planet u červených trpaslíků, erupce ničící atmosféru atd.

Jazyky v tropech jsou prý hlasitější

Lingvista Søren Wichmann z Kiel University a jeho kolegové došli na základě statistického rozboru k …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Používáme soubory cookies pro přizpůsobení obsahu webu a sledování návštěvnosti. Data o používání webu sdílíme s našimi partnery pro cílení reklamy a analýzu návštěvnosti. Více informací

The cookie settings on this website are set to "allow cookies" to give you the best browsing experience possible. If you continue to use this website without changing your cookie settings or you click "Accept" below then you are consenting to this.

Close