Sciencemag.cz
Doporučujeme
Většina druhů motýlů tady žije už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech…
Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu na jejich výskyt? Dokáží se přizpůsobit? Českobudějovičtí entomologové z Biologického centra AV ČR hledali odpověď v matematických modelech a v databázích, které shromažďují údaje o výskytu motýlů v Evropě a severní Americe již od 18. století. Předpověď vědců vyznívá příznivě, na většinu druhů motýlů nebude mít oteplování téměř žádný vliv a menší skupina druhů se přizpůsobí dobou svého výskytu. Hlavním strašákem pro přežití motýlů tak není globální změna klimatu, ale zůstává jím především způsob obhospodařování krajiny.
Stále více se potvrzuje, že při globální změně klimatu se posouvá načasování biologických jevů. Jedním z takových biologických jevů, na který se zaměřili českobudějovičtí vědci, je doba letu motýlů, tedy čas, kdy se vyskytují dospělci motýlů v přírodě. Protože oteplování planety lze vnímat jako posuny klimatických pásem, vědci zkoumali, jak se mění doba letu motýlů v závislosti na zeměpisné šířce. Použili k tomu čtvrt milionu údajů z nejrůznějších databází, přičemž nejstarší údaje pocházely z 18. století. Sledovali celkem 105 druhů motýlů, z nichž polovina se vyskytuje v Evropě a polovina v severní Americe.
„U většiny motýlů by se nemělo se změnou klimatu nic měnit, a to jak s oteplováním, tak i s případným ochlazováním. Tyto druhy tady žijí už od třetihor, přežily několik dob ledových na stejných místech a ani výraznější změny teplot je neovlivní,“ říká entomolog Zdeněk Faltýnek Fric z Biologického centra AV ČR, autor studie, která byla publikována v odborném časopise Ecology Letters. Mezi nejznámější zástupce těchto druhů motýlů patří například jasoň červenooký.
U dalších druhů motýlů však změny nastanou, respektive už nastávají v průběhu posledních dekád. „To se týká druhů, jako je např. soumračník jitrocelový, které létají časně zjara a čím víc jsou na sever, vyskytují se později. Tyto druhy ale budou s oteplováním vylétat dříve. Obdobně to platí i u motýlů pozdního léta (např. soumračník čárkovaný), kteří se s globální změnou klimatu budou vyskytovat stále později, to znamená ke konci srpna a začátku září,“ vysvětluje Zdeněk Faltýnek Fric. V severních oblastech tak dojde k rozrůznění sezón: druhy, které se dnes objevují společně, se rozdělí do časných a pozdních skupin. Oproti tomu ochlazení by naopak způsobilo, že by jarní a podzimní druhy posunuly svůj výskyt do vrcholného léta.
Studie přinesla další řadu výsledků, například o klimatických nárocích motýlů – druhy z vlhkých oceánických oblastí reagují na změnu klimatu výrazněji než druhy kontinentální. Zajímavá byla taky zjištění o ústupu některých druhů motýlů z nížin do větších nadmořských výšek. To je způsobené tím, že nižší polohy jsou dnes na rozdíl od horských poloh intenzivně obhospodařované.
„Je jednoduché vše svádět na globální oteplování, ale myslím si, že z valné většiny je dnes problém ve změně hospodaření. Z pestrých luk se staly lány polí, které jsou nevhodné pro luční motýly, lesní motýli vymřeli, protože zhoustly lesy,“ dodává Zdeněk Faltýnek Fric. Studie tak přináší poznatky důležité pro ochranu motýlů, které mohou být změnou klimatu zasaženy, a také pro nastavení vhodnějších způsobů hospodaření v krajině.
