Sciencemag.cz
Doporučujeme
Zprávy o případech relativně mladých pacientů s COVID-19, u nichž se během několika týdnů po nakažení virem objevila Parkinsonova choroba, vedly vědce k otázce, zda mezi těmito dvěma onemocněními existuje souvislost. Není to vyloučeno. Závěr studie praví, že ve zkumavce N-protein SARS-CoV-2 interaguje s neuronálním proteinem α-synukleinem, a tím urychluje tvorbu amyloidních fibril, patologických proteinových svazků, které se podílejí na vzniku Parkinsonovy choroby.
Už víme, virus SARS-CoV-2 může způsobovat i neurologické problémy, mj. ztrátu čichu, bolesti hlavy a celkovou dezorientovanost. Není dosud jasné, zda jsou tyto příznaky vyvolány proniknutím viru do mozku, nebo chemickými signály spouštěnými v mozku imunitním systémem v reakci na virus. Nicméně k možnému vztahu s Parkinsonovou chorobou: α-synuklein v tomto případě tvoří abnormální amyloidní fibrily, což vede k odumírání neuronů produkujících v mozku dopamin. Ztráta čichu je přitom u Parkinsonovy nemoci častým vstupním příznakem ještě předtím, než se objeví poruchy motoriky. Tato skutečnost, stejně jako případy Parkinsonovy choroby u pacientů s COVID-19, přiměla vědce ke zvážení možnosti, zda proteinové složky SARS-CoV-2 nemohou vyvolat agregaci α-synukleinu do amyloidu. Rozhodli se studovat dva nejrozšířenější proteiny viru: protein hrotu/čepičky (spike, S-), který pomáhá SARS-CoV-2 pronikat do buněk, a protein nukleokapsid (protein kapsidy, N-), který obaluje genom RNA uvnitř viru.
Tisková zpráva dále uvádí: „Při pokusech ve zkumavce vědci použili fluorescenční sondu, která váže amyloidní fibrily, a ukázali, že v nepřítomnosti proteinů koronaviru potřebuje α-synuklein k agregaci do fibril více než 240 hodin. Přidání S-proteinu nemělo žádný efekt, ale N-protein zkrátil dobu agregace na méně než 24 hodin. V dalších experimentech tým prokázal, že proteiny N a α-synukleinu spolu přímo interagují, částečně díky svým opačným elektrostatickým nábojům… Dále vědci vstříkli N-protein a fluorescenčně značený α-synuklein do buněčného modelu Parkinsonovy choroby, přičemž použili podobnou koncentraci N-proteinu, jaká by se dala očekávat uvnitř buňky infikované SARS-CoV-2. V porovnání s kontrolními buňkami, do kterých byl vpraven pouze α-synuklein, zemřelo po vpravení obou proteinů přibližně dvakrát více buněk. Také distribuce α-synukleinu byla v buňkách, do kterých byly současně vstříknuty oba proteiny, změněna a byly pozorovány podlouhlé struktury, i když vědci nemohli potvrdit, že se jedná o amyloid. Není známo, zda k těmto interakcím dochází také v neuronech lidského mozku, ale pokud ano, mohly by pomoci vysvětlit možnou souvislost mezi infekcí COVID-19 a Parkinsonovou chorobou.“
(PH: mimochodem, toto je téměř doslovně převzatý překlad z https://www.deepl.com/translator. Kdo by to zvládl přeložit lépe? Což ale zase vyvolává otázku, jakou přidanou hodnotu mají česky psané texty o vědě vlastně poskytovat…?)
Slav A. Semerdzhiev et al, Interactions between SARS-CoV-2 N-Protein and α-Synuclein Accelerate Amyloid Formation, ACS Chemical Neuroscience (2021). DOI: 10.1021/acschemneuro.1c00666
Zdroj: American Chemical Society / MedicalXpress.com
