Sciencemag.cz
Doporučujeme
Skutečně kuriózní vlivy se zkoumají v souvislosti s vývojem klimatu. Článek o tom, že Arktidu může ochlazovat ptačí trus, není (alespoň prozatím) nominován na cenu Ig Nobel, ale vyšel v Nature Communications.
Jak upozornil tým vědců z Kanady, Švédska a USA, během jara a léta míří do Arktidy miliony ptáků. V relativně teplejším období roku se pak jejich výkaly rozkládají za uvolnění amoniaku (ptačí trus je ostatně základem guana, hlavního dusíkatého hnojiva „předsyntetické“ éry). Při teplotě nad nulou byla v arktické atmosféře opravdu zaznamenána zvýšená koncentrace čpavku; autoři výzkumu zkoumali i verzi, že čpavek pochází z moře, ale jeho hlavním zdrojem je podle všeho trus. Rozklad nenastává pravděpodobně čistě chemicky, ale podílejí se na něm bakterie; každoročně tak unikne v Arktidě do atmosféry až tisíce tun amoniaku.
V atmosféře čpavek reaguje s kapičkami vody a kyseliny sírové, čímž se vytvářejí nízko plující mraky. Ty potom odrážejí více slunečního záření, rozdíl činí přibližně watt na metr čtvereční.
Je možné, že celý faktor bude fungovat jako záporná (stabilizační) zpětná vazba; oteplení by způsobilo, že do Arktidy by zamířilo více ptáků, více trusu by zase vedlo k ochlazení, alespoň lokálně. Samozřejmě na klima působí velké množství vlivů, jak vidno i celkem kuriózních.
Zdroj: Phys.org
Poznámky:
– Ptačí výkaly by také mohly měnit barvu povrchu a tím i jeho odrazivost.
– U savců by podobný efekt přirozeně měla moč. Ptáci nemočí „samostatně“ (moč se vylučuje z kloaky spolu s trusem) a dusíku se zbavují namísto močoviny v podobě kyseliny močové. Ta je ve vodě hůře rozpustná a tvoří na ptačím trusu charakteristický bílý povlak.
