Ceres je je planetka z hlavního pásu asteroidů mezi Marsem a Jupiterem. Má průměr asi 1 000 km (méně než třetina průměru Měsíce) a připadá na něj asi třetina hmotnosti hlavního pásu. Rafael Ribeiro de Sousa ze Státní univerzity v Sao Paulu je hlavní autorem studie, která tvrdí, že Ceres …
více »Nová reakce produkující dusík by mohla přiblížit využití amoniaku v roli paliva
Amoniak by mohl fungovat jako budoucí zdroj energie, respektive její zásobník. Tato myšlenka může mít řadu motivací i podob. V první řadě by se v podobě čpavku dal snadněji přepravovat a skladovat vodík (amoniak kupodivu obsahuje více energie než vodík o stejném objemu; lze si to představit tak, že energie …
více »Další teorie o životě v mracích Venuše počítá s amoniakem
Po loňském oznámení objevu fosfanu, které se však nepodařilo potvrdit, přicházejí zastánci života v atmosféře Venuše s dalším modelem: místní mikroorganismy by mohly produkovat amoniak, který by je současně chránil před extrémně kyselým prostředím kyseliny sírové. Autoři z MITu, Cardiff University a Cambridge University na podporu svého modelu argumentují tím, …
více »V atmosféře Uranu a Neptunu se tvoří obří koule čpavku
Objev učiněný sondou Juno na oběžné dráze Jupiteru nyní možná vyřešil dlouholetou záhadu týkající se Uranu a Neptunu – totiž kde se schovává amoniak? V atmosféře Uranu a Neptunu je totiž mnohem méně čpavku než v případě Jupiteru a Saturnu. Všichni plynní obři přitom vznikli ze stejného materiálu, takže i …
více »Jak poznat oceán na subneptunu
Mezi dosud objevenými exoplanetami je celá řada těch, jejichž obdobu ve Sluneční soustavě nemáme. Planety s průměrem 1,7 až 3,5 Země se často označují jako subneptuny. Pod hustou atmosférou mohou mít skalnatý pevný povrch i vodní oceán, nebo samozřejmě jejich kombinaci. Problém ale spočívá v tom, že přes hustou, tlustou …
více »Mechanochemie: čpavek se na železe dá i utlouct
Místo teploty a tlaku můžeme prý při syntéze amoniaku postupovat podobně jako při výrobě másla. Chemickou reakci „utlučeme“. Zvládnout syntézu amoniaku z dusíku a vodíku za méně extrémních podmínek – tj. nižších tlaků a teplot – než při klasickém Haber-Boschově procesu je cílem chemiků už více než století. Klasický postup …
více »Český tým publikoval v Science zrod kovového roztoku
Co znamená, že je něco kov, a jak vlastně kov vzniká? To jsou učebnicové otázky, na které existuje jednoduchá odpověď: kov je charakterizován volnými elektrony, které způsobují jeho velkou elektrickou vodivost. Jak přesně ovšem vzniká z původně vázaných elektronů kovový vodivostní pás a jak přitom materiál vypadá na mikroskopické úrovni? …
více »Další verze výroby amoniaku, tentokrát se samariem
Haber-Boschova metoda výroby amoniaku se používá už více než 100 let, nicméně tato forma přímé katalyzované syntézy obou prvků vyžaduje vysoké teploty a tlaky (400–600 ºC, 100–200 atmosfér), což je náročné především na spotřebu energie; uvádí se, že 1–2 % světové spotřeby energie míří právě na syntézu čpavku. Na syntéze …
více »Konzervace přebytečné elektřiny do amoniaku
Tradiční výroba amoniaku představuje energeticky velmi náročný postup. Čpavek se vyrábí přímou katalyzovanou syntézou z dusíku a vodíku za vysoké teploty a tlaku. Protože na rozdíl od některých bakterií neumíme ale vázat dusík pořádně jinak, jsme na tento postup odkázáni (především kvůli produkci dusíkatých hnojiv), a to i když existuje …
více »Výroba amoniaku syntézou při pokojové teplotě
Autoři výzkumu navrhují speciální rozhraní pro kontakt mezi elektrodami a nitrogenázou; dále je použita hydrogenáza. Syntéza amoniaku z dusíku a vodíku je obrovský žrout energie, jenže dusíkatá hnojiva zatím jinak efektivně vyrábět neumíme. Reakce samotná je sice exotermická, vyžaduje ale katalyzátory, vysokou teplotu (cca 500 °C) a tlak (cca 250 …
více »