Velkomoravský stříbrný křížek nalezený v Mikulčicích, 8.–9. stol. Autor: Dravogit. Zdroj: Wikipedia. Licence obrázku: public domain

Další velkomoravské hroby objeveny ve Starém Městě

Záchranný archeologický výzkum ve Starém Městě (okr. Uherské Hradiště) v lokalitě „Na Valách“ jihovýchodně od památníku Velké Moravy.

Výzkum byl realizován v místech nově budovaného objektu Slováckého muzea, na ploše, která byla archeologicky prozkoumána v letech 1949 a 1950. Proto panovalo přesvědčení, že by se na nich již neměly objevit nálezy archeologické povahy, zejména pak hroby z období Velké Moravy (9. století). Při prvotních výkopech a následné skrývce zeminy provedené na celé ploše novostavby však přeci jen došlo k narušení kosterních pozůstatků. Ve dvou etapách, 24. až 30. ledna, a poté 7. až 14. ledna 2020 byl archeology Centra slovanské archeologie a antropology Ústavu Anthropos Moravského zemského muzea za pomoci kolegů ze Slováckého muzea proveden záchranný archeologický výzkum. V jeho průběhu došlo k objevu a následnému prozkoumání 7 více či méně zachovalých hrobů.
V převaze obsahovaly kosterní pozůstatky dětí a mladších jedinců ženského pohlaví, což vyplývá z průvodních nálezů, které v nich byly získány. Jde hlavně o stříbrné, často pozlacené hrozníčkové a bubínkové náušnice ze skupiny honosných šperků veligradského typu, zdobené metodou granulace a filigránu. V jednom z hrobů bylo nalezeno celkem 9 takovýchto náušnic, což znamená, že s nimi pohřbená dívka náležela do rodiny významného velkomoravského velmože, žijícího v 2. polovině 9. století na území dnešního Starého Města, tehdejšího Veligradu. Celkový počet okras ve všech hrobech dosáhl počtu 23 kusů, dohromady s dalšími předměty, jimiž byly gombíky, prsten a nůž bylo získáno bezmála 30 nálezů. To znamená, že výzkum byl vysoce efektivní. Srovnatelně vybavené hroby byly naposled na půdě Starého Města objeveny na sklonku 50. let 20. století, takže současné objevy lze považovat za unikátní.
To, že hroby nebyly objeveny už na přelomu 40. a 50. let minulého věku lze vysvětlit tak, že ležely v místech rozhraní dvou výzkumných sezón, mezi nimiž zůstala neprozkoumaná plocha, a také proto, že výplň jejich hrobových jam byla shodná s okolním podložím, takže splývaly. Celá plocha novostavby byla proto nakonec ještě jednou detailně prozkoumána a poté bylo povoleno pokračování dalších prací.
Kosterní pozůstatky budou v nejbližší ošetřeny a uloženy v Ústavu Anthropos, šperky a další nálezy se po konzervaci ve Slováckém muzeu stanou součástí sbírky Centra slovanské archeologie MZM, jehož pracovníci provádějí výzkumy na půdě Starého Města nepřetržitě od roku 1948.

tisková zpráva Moravského zemského muzea

Popsali mechanismus vzniku rezistence bakterií k nanočásticím stříbra

Vědci z Univerzity Palackého v Olomouci (UP) popsali mechanismus, pomocí kterého si bakterie vytváří odolnost …

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *